Vladislav Krédl (6.11. 1942)
Od roku 1965 působil jako technik vývojového oddělení mladoboleslavské automobilky, později jako jeho fotograf.
V roce 1966 byl přijat do Skupiny mladoboleslavských výtvarníků, s níž se účastní grafikou a drobnou plastikou všech společných výstav.
Členství v pražském spolku ,,Pohodlí" v čele s Miroslavem Němečkem a dalšími osobnostmi, jako např. s Josefem Hamplem, Miroslavou Zychovou, Josefem Samuelem Jelínkem, Milanem Kohoutem a dalšími, má rozhodující vliv na formování jeho výtvarného názoru. V počátku jej ovlivňovali i výtvarníci mladoboleslavské skupiny Jaroslav Mašek, Stanislav Kovář a Luděk Maňásek.
V polovině 70. let se jeho zájem soustřeďuje především na fotografii. Věnuje se krajině a reportáži a posléze aktu. S ním se účastní mezinárodních výstav v polské Legnici, Sarajevu. Casablance a opakovaně v Krakově.
Pro SUPŠ v Turnově fotografuje šperk, výbrusy drahých kamenů a plastiky. Společně s profesory turnovské školy se jako dokumentarista účastní i významných restaurátorských prací. Pro sklářského výtvarníka Jana Mareše fotografuje skleněné plastiky a rovněž jejich začlenění do architektury.
Na počátku 90. let obnovuje Skupina mladoboleslavských výtvarníků znovu svou činnost a vytváří tak opět nové příležitosti ke společným výstavám. Na nich se již prezentuje pouze fotografickými zátišími, které následně vykrystalizovaly a poabstraktní asambláže. Zásadním krokem v jeho tvorbě se pak stalo setkání a spolupráce s historikem umění Janem Křížem.