Alois Podloucký
* 24. 4. 1890 Žďár nad Sázavou
† 1. 1. 1965 Nové Město na Moravě
Akademický malíř Alois Podloucký se narodil ve Žďáře nad Sázavou v roce 1890. Vyrůstal v uměleckém prostředí, obklopený tvorbou svého otce, který byl truhlářem a uměleckým řezbářem. Jeho otec u něho vypozoroval kreslířské nadání a v roce 1907 ho poslal do Vídně na soukromou uměleckou školu profesora Schaefera. Po dvou letech odjel z Vídně do Prahy, kde studoval figurální malbu na Akademii výtvarných umění u profesorů V. Bukovace a F. Ženíška. Během studií se seznámil s významnými umělci Mikolášem Alšem, Janem Štursou a Oldřichem Blažíčkem, kteří ho ovlivnily po stránce jak umělecké tak lidské. Po úspěšném absolvování studia propukla první světová válka, a Podloucký musel nastoupit do 81. pěšího pluku, kde se stal členem tamní umělecké skupiny.
Po válce se dal na učitelskou dráhu. Nejdřív učil na gymnáziu v Jihlavě, poté v Uherském Hradišti a nakonec v Novém Městě na Moravě, kde působil třicet let. Zde se plně zapojil do společenského života, byl aktivním organizátorem kulturních akcí, ale například i členem pěveckého spolku Smetana a divadelního spolku Horák a v neposlední řadě se významně podílel také na vybudování Horáckého muzea.
V malířské tvorbě se věnoval především krajinomalbě. Inspirací mu byla rodná Vysočina, kterou zobrazil v jejích proměnách a náladách během celého ročního období. Opomenout nelze ani jeho malbu zátiší, zejména květin, a portrétní tvorbu. Jeho obrazy se vyznačují technickou zručností, dokonalou kresbou a charakteristickou barevností. Kromě typických přírodních scenérií, interiérů kostelů, zátiší či portrétů maloval rovněž díla s civilistními náměty – noční městské ulice, nádraží, železnice.
Alois Podloucký byl nejen profesor a malíř, ale také amatérský fotograf. Jeho tvorba je vzácná v tom, že zachytil obyčejný život v polovině 20. století v období, ze kterého se mnoho fotografií z Vysočiny nedochovalo. Krom toho měl jako malíř ohromný cit pro kompozici a světlo. Některé jeho obrazy jsou namalovány podle fotek; převážně ovšem maloval v plenéru. Horácká galerie vlastní ve svých sbírkách několik desítek obrazů například: Zimní krajina s cestou /1919/, Přadlena /1928/, Chalupa na Studnicích /1937/, Krajina s jezírkem /1955/, Zátiší s jablky a další.
