Horácká galerie výstavou připomíná tvorbu světově uznávaného jihlavského výtvarníka Františka Dörfla (23. 3. 1934 v Černé na Šumavě – 27. 12. 2017 v Jihlavě).

František Dörfl se s rodinou v roce 1947 přestěhoval do Jihlavy, kde v letech 1951 až 1953 studoval na strojní průmyslové škole. Zde vyučoval synovec malíře Jana Zrzavého, který Františku Dörflovi zprostředkoval první významný kontakt s uměním. Významným zprostředkovatelem umění byl také malíř Theodor Bechník, u kterého Dörfl soukromě studoval společně s dalšími výtvarníky – například Jindřichem Boškou, Stanislavem Pojerem a jinými. V roce 1967 se stal členem Klubu konkretistů a podílel se na jeho činnosti. Zejména zásluhou teoretika skupiny Arséna Pohribného se díla členů Klubu, včetně děl Františka Dörfla, dostala do zahraničí.

František Dörfl pracoval celý život jako konstruktér a jeho profese se odrážela i v jeho výtvarném projevu. V grafické tvorbě využíval k otiskům například odpadní kovový materiál ze strojové výroby. Výstava se, oproti původnímu záměru vystavit široký záběr autorovy tvorby včetně pastelů, soustředí na autorovu počáteční tvorbu 60. a 70. let, kdy autor nalezl osobitý výtvarný projev a začal tvořit expresivně pojaté grafické cykly – například Řetězová reakce, Signály a další. Dále na cykly olejových maleb Konstrukce organismů a Organismy z 80. let, tvořící kontrast ke geometrickým, technikou inspirovaným grafickým cyklům. A v neposlední řadě na hravé a barevné objekty z 90. let, v nichž dochází k propojení prostorového geometrického rastru s malířskými postupy. Některá díla budou veřejnosti představena poprvé. Přes časové rozdíly, z nichž jsou vybrána vystavená díla, spojuje je jakási vnitřní kontinuita, neustálé hledání, tvůrčí radost, která se projevuje v  kombinování nejrůznějších materiálů, neobvyklé barevnosti a neuvěřitelné, nevyčerpatelné imaginativní invenci. František Dörfl se ve své tvorbě neopakuje, rozvíjí téma, opětovně se k němu vrací v nových variacích. Svým materiálovým rozsahem, množstvím použitých výtvarných technik a zejména svým obsahem, který má kořeny ve fyzické matérii, ale přesahuje do duchovní sféry a to s aktuálním více obsažným  nejen ekologickým apelativním varováním. Dörflova  tvorba  má své trvalé místo v regionálním umění, které mnohonásobně překračuje a přes výstavy v zahraničí i mezinárodní ocenění, na své zařazení do kontextu české výtvarné kultury stále ještě čeká.