Vyhledat v textu

Česky English
Drobečková navigace

Horácká galerie > INFORMACE PATKA > Archiv > 2010

2010

STUDIO ZVON – animační loutky

(16. září 2010 – 2. ledna 2011)

Společnost STUDIO ZVON, která disponuje svým vlastním filmovým studiem na výrobu loutkových animovaných filmů, vznikla v roce 2003, aby zastřešila mnohé tvůrčí aktivity Aurela Klimta a vytvořila mu potřebné zázemí pro budoucí filmové i jiné projekty. Aurel Klimt na sebe výrazně upozornil již během studií svými prvními filmy a jeho jméno proniklo na mezinárodní festivaly; získal i nominaci na studentského Oskara. Od dokončení školy pracuje především na svých autorských filmech, zajišťuje si scénář, střih, animaci, režii, technologii (scénografii) a většinou i námět. Česká veřejnost však vnímá Aurela Klimta především jako jednoho z hlavních tvůrců dvou celovečerních loutkových filmů Fimfárum a Franta Nebojsa Jana Wericha. K realizaci filmů se spojil s výtvarníkem Martinem Velíškem. V současném světě animovaného filmu, kde to přímo kypí nejrůzněji pojatou počítačovou animací, představují loutkové opusy Aurela Klimta jakýsi relikt z minulého století, ale není tomu tak. Aurel Klimt se nebrání jakékoli animační technologii, ale volí vždy tu, která je pro právě připravovaný nebo natáčený film ta nejvhodnější

 

Metamorfózy I / II 

(červen - srpen 2010) 
Metamorfózy I -  ke 40. výročí založení CHKO Žďárské vrchy
Jitka Chrištofová, Miloš Sláma

 

Metamorfózy II - Nová jména
Lukáš Fendrych, Vladimír Houdek, Martin Jelínek, Zdeněk Macháček ml., František Oliva, Eva Pejchalová, Karolína Rossí, Kateřina Rossí, Miroslava Špačková, František Tržil, Štěpán Vrbický, Radovan Živný


Jiří Vašica – Sochařovy sny

(červen – srpen 2010)

Sny Jiřího Vašici jsou o ušlechtilém kameni, o jeho sametově hladkém průzračném lesku. Vnímá svými prsty chvějící se chladivý povrch, měkké odrazy světla na vyhlazené ploše. Cítí  křehkou rovnováhu každého kusu kamene, jeho vnitřní vesmír, rozložení přírodních sil, které kámen stvořily. Vašicovy mramorové objekty roztočené na kovovém hrotu jsou zbaveny tíhy zemské přitažlivosti, lidské oko nestačí vnímat v rozostřených tvarech rotujícího kamene otisky sochařovy ruky. Levitující kameny evokují představy o mohutných objektech valících se černým prostorem pod hvězdami a nabízejí blízký pohled na stvoření vesmíru.

 

 Jiří Bašta – Vivat aluminium

(12. června – 29. srpna 2010)

Výstava Jiřího Bašty navazuje na instalaci objektů v Horácké galerii před několika lety, jejímž stěžejním tematem byla sbírka milníků a patníků zpodobňující světce. V současné fantazijní atypické tvorbě z nalezeného materiálu potkává umělec předměty běžné denní potřeby a dává jim možnost vyniknout v jiné oblasti, než pro jakou byly určeny.

Imaginace materiálu, kouzlo nepředvídatelného účinku, cit pro vtipnou koncovku – tím vším se Bašta cíleně  blíží tvorbě naivistů  l´art brut – umění v surovém stavu s vlastní realitou, umění čisté a nezkažené s vlastními zákonitostmi. 

 

Jana Švábová – Pastely, akvarely

(15. dubna - 30. května 2010)

Jana Švábová patří k výtvarníkům, které k umění nenásilně a přirozeně přivedl sám život, zpočátku k divadlu a k těm, kdo ho tvoří, a po té k literátům, básníkům, výtvarníkům. Devět let sdílela život s historikem umění Jiřím Šerých a třiadvacet let provázela životem akademického sochaře Mojmíra Preclíka. Janu Švábovou již přes čtyřicet let prezentují na veřejnosti pastely – komorní a výrazově strukturovaná dílka, obestřená tajemstvím, se snovou kresebnou stopou, s širokým spektrem vkládaných emocí a důrazem kladeným na barevnou škálu svého vnitřního i okolního světa. 

Miloš Cvach – Cestou výtvarnou (reliéfní tvorba)

(18. února – 2. května 2010)

Světoběžník Miloš Cvach cestuje po místech známých i zcela neznámých. Z cest si přiváží fotografie a zážitky, vjemy, které se hromadí v podvědomí. Letmé dotyky vzpomínek na kombinace tvarů a úhlů vnímání, na barevné detaily, světla a stíny, vůně a nálady navštívených míst se pomalu zhutňují a mění v kresbu. Na základě kresby začíná Miloš Cvach pomalu budovat reliéf, trojrozměrnou myšlenku a pocit, zhmotněné a žijící ve vlastním prostoru. Nechte fantazii pracovat, stačí se jen dívat.  
 

Max Švabinský – O figuře, o krajině

(4. února – 4. dubna 2010)

Jméno Maxe Švabinského je téměř sto let spojováno s oficiální výtvarnou scénou a tradiční moderní českou grafikou, je zakládajícím členem Spolku českých umělců grafiků Hollar v roce 1918. Zdrojem inspirace Maxe Švabinského byla krajina v ročních proměnách a žena, svůdná krasavice kyprých tvarů. Ženu nezachycoval pouze prvoplánově jako akt, ale stala se oživujícím prvkem komponovaných interiérových záznamů, alegorických výjevů i přírodních krajinných scenérií. Proto nelze ve Švabinského díle oddělovat figurální tvorbu od krajinářské. Vždy pracoval s nadšeným zaujetím, s radostí z práce. Vystavené Švabinského lepty, mezzotinty i litografie jsou majetkem Oblastní galerie Liberec.