Josef Jambor

(29. 10. 1887 Pohledec - 17. 9. 1964 Tišnov)

Jeden z nejosobitějších malířů z Vysočiny se narodil v Pohledci u Nového Města na Moravě v rodině koláře.

Maturitu složil na novoměstské reálce a ačkoliv si přál studovat na AVU v Praze, na přání rodičů se stal zeměměřičem. Až později, v roce 1914, nastoupil na Akademii, kde studoval do roku 1919 u profesorů Loukoty, Bukovace a Švabinského. Dokončením studia se stal grafikem, ale této činnosti se téměř nevěnoval. Nejvíce ho lákala krajinomalba, která se také stala náplní jeho celoživotní tvorby.

Po ukončení studií Jambor hodně cestoval a získával náměty pro svou tvorbu. Navštívil Dalmácii, Německo, Holandsko a hlavně Itálii.

Po návratu žil v Praze, poté v Novém Městě na Moravě a od roku 1931 Tišnově, kde se dodnes nachází stálá expozice malířova odkazu v jeho bývalém domě.

Nevyčerpatelnou inspirací se mu stala krajina kolem Nového Města na Moravě, kterou se snažil zachytit s realistickou věrností a typic­kou barevností. V posledním desetiletí svého života směřoval nejen k prostým krajinným motivům, ale především k širokým panoramatickým pohledům do kraje. Podařilo se mu zachytit náladu i charakter, kterou důvěrně znal.