Vyhledat v textu

Česky English
Drobečková navigace

Horácká galerie > Stálá expozice > Obrazová > Oldřich Blažíček

Oldřich Blažíček

 (5. 1. 1887 – 3. 5. 1953)

Narodil se ve Slavkovicích do skromné rodiny venkovského krejčího a u svého staršího bratra se vyučil malířem pokojů. Po vyučení se živil jako malířšký dělník v Praze, ale často se vracel na Vysočinu, aby maloval zdejší krajinu. Díky mecenáši získal prostředky na studia, nejprve na VŠUP a později na AVU v ateliéru H. Schweigera.

Během studia i po studiích hodně cestoval (Itálie, Dalmácie, Rujána, Bul­harsko, Turecko, Rumunsko, Francie, Španělsko, Norsko, Podkarpatská Rus a  Slovensko) a z jeho cest vznikla řada maleb kostelních interiérů a krajinných záběrů. Mimořádná schopnost zachytit interiéry architektur mu vynesla pozici profesora kreslení a malby na VŠA ČVUT, kde působil v letech 1921 až 1939.

Blažíčkova tvorba zahrnuje širokou škálu námětů (figurální studie a kom­pozice, zátiší a architektonické interiéry), ale uznání dosáhl především jako malíř české krajiny. Po celý život se vracel na Vysočinu do okolí Rožné, ale také na Valašsko, do Železných hor, na Hanou a na Čáslavsko. Maloval v plenéru ve všech ročních obdobích, často v zimě, ale nejraději v předjaří, když tál sníh (Jarní píseň Vysočiny, 1928). Jeho záběry ze zahraničních cest i z domova se vyznačují spontánními, lehkými a pružnými úhozy štětce a barevným lyrismem optimistické emotivní síly. Za svou tvorbu získal řadu ocenění nejen u nás, ale i na mezinárodních výstavách. Jeho obrazy jsou zastoupeny mj. ve sbírkách NG v Praze, MG Brno, GASK, ZČG Plzeň a HG Nové Město na Moravě. Své vzpomínky sepsal v knize Mládí na Vysočině.