František Tichý
*24. 3. 1896 v Praze
† 7. 10. 1961 v Praze
malíř, kreslíř, ilustrátor, scénograf, filmový výtvarník, pedagog
Narodil se v Praze Alžbětě a Aloisovi Tichým. Otec byl vyučený bednář, pracoval u Antona Rudolfa Rosenberga, obchodníka se starožitnostmi v Praze na Smíchově. Matka pocházela z rodiny Františka Kratochvíla, obuvnického mistra z Chval. Spolu s rodiči, starším bratrem Václavem a nevidomou sestrou Antonií bydleli na Smíchově.
Vyučil se litografem ve firmě A. L. Koppe na Smíchově. Navštěvoval současně večerní kurzy kreslení, vedené Alexanderem Jakeschem. V roce 1917 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze. Studoval u profesorů Josefa Loukoty, Vratislava Nechleby, Jakuba Obrovského, Karla Krattnera. Akademii však v roce 1923 těsně před řádným ukončením opustil.
Pracoval a účinkoval v pražských kabaretech, maloval poutače a plakáty, dále pracoval jako knižní grafik, výtvarný redaktor v Melantrichu. Pracoval také jako scénograf ve Švandově divadle na Smíchově. V roce 1929 přijal nabídku na vedoucího litografické dílny do São Paula v Brazílii. Tam ale z finančních a politických důvodů nedorazil. Zůstal i se svou družkou, později manželkou Marií Hráskou v Paříži. Zde František umělecky dozrává. V roce 1935 se vrací zpět do Prahy a téměř výhradně se pak věnoval malířství. Od roku 1945 až 1951 působil jako profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde vyučoval malbu a grafiku.
František Tichý pracoval také v cirkuse a atmosférou manéže, cirkusů a artisty byl v tvorbě ovlivněn na celý život. V malbě a grafice používal motiv balance, který nebyl jen zobrazením artistického výkonu, ale také zohledněním života, lidské existence. Poetistické teorie a Seuratův lyrismus již v roce 1931 ovlivnila např. díla Clown v manéži a Artista s talíři. Další náměty představovalo prostředí kaváren, dění na ulicích, periferiích měst. Maloval imaginativní portréty, zátiší. Věnoval se ilustraci, kresbě a typografii. Kresby uveřejňoval časopisecky. Příležitostně od 20. let navrhoval šperky ze stříbra a měděného plechu. Zabýval se plakátovou a známkovou tvorbou, scénografií. Přední představitel avantgardního umění 30. let 20. století. I v 50. letech ilustroval knihy a bibliofilské tisky, vytvářel drobné grafické práce (pozvánky, exlibris), spolupracoval s filmem.
František Tichý byl členem Devětsilu, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Umělecké besedy (od 1932) a Spolku výtvarných umělců Mánes, České akademie věd a umění (1946).
Dílo Františka Tichého je zastoupeno ve sbírkách Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Českého muzea výtvarného umění v Praze, Moravské galerie v Brně, Slovenské národní galerie v Bratislavě, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Západočeské galerie v Plzni, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Muzea umění v Olomouci, Oblastní galerie v Liberci, Severočeské galerie v Litoměřicích, Galerie Benedikta Rejta v Lounech a jinde. Horácká galerie vlastní pouze jeden grafický list z roku 1947, provedený technkou suché jehly, s názvem Provazolezci.
Samostatné výstavy
1938 Krásná jizba, Praha
1937 Soubor kreseb z 1932-1937, budova SVU Mánes, Praha
1940 Topičův salon, Praha
1941 Topičův salon, Praha
1942 Pošova galerie a Salon Výtvarné dílo, Praha
1943 Vilímkova galerie, Praha
1945 Hořejšova galerie, Praha
1947 Vilímkova galerie, Praha
1947 Divadlo D47, Praha
1948 Topičův salon, Praha
1956 Výstava k 60. narozeninám, Hollar, Praha
1957 Cirkus v díle Františka Tichého, Galerie Fronta, Praha
1959 Dům umění, Brno
1962 Posmrtná souborná výstava, Mánes, Praha
1963 Z díla, Oblastní galerie výtvarného umění, Zlín
1965 Grafické listy, Hollar, Praha
1969 Galerie Vincence Kramáře, Praha
1971 Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha
1976 Oblastní galerie, Liberec
1980 Galerie výtvarného umění, Roudnice nad Labem
1982 Oblastní galerie, Olomouc
1983 Moravská galerie, Brno
1986-1987 K nedožitým 90. narozeninám, Staroměstská radnice, Praha
1990 Masné krámy, Plzeň
1990 Krajská galerie, Hradec Králové
1990 Galerie výtvarného umění, Roudnice nad Labem
1991 Hollar, Praha
1996 Galerie Miro, Praha
2002-2003 Retrospektiva, Dům U Kamenného zvonu, Praha
2003 Retrospektiva, Moravská galerie, Brno
Provazolezci
Kolektivní výstavy (výběr)
1921 Scénické umění výtvarné, Obecní dům, Praha
1933 Jubilejní výstava Umělecké besedy, Obecní dům, Praha
1941 Výstava Mánesa, Zlín
1942 Duchovní námět v české malbě a sochařství, Vilímkova galerie, Praha
1947 Czechoslovak Modern Art, Londýn
1948 Moderní česká malba, Antverpy, Brusel (Belgie)
1954 Knižní ilustrace a obálky, Hollar, Praha
1957 Zátiší v české malbě 20. století, Český fond výtvarných umění, Praha
1962 České a slovenské malířství 1. poloviny 20. století, Národní galerie, Praha
1967 Půl století české grafiky 1917-1967, Hollar, Praha
1968 50 let československého malířství 1918-1958, Slovenská národní galerie, Bratislava
1968 50 let československého malířství 1918-1958, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou
1968 50 let československého malířství 1918-1958, Valdštejnská jízdárna, Národní galerie, Praha
1972 České umění 20. století, Galerie výtvarného umění, Cheb
1976 Česká kresba, Galerie výtvarného umění, Ostrava
1978 Umění a známka, Jízdárna Pražského hradu, Praha
1984 Česká kresba, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou
1986 Ilustrace v české a slovenské knize, Praha, Bratislava
1986 Svět cirkusu a varieté ve výtvarném umění, Galerie Vincence Kramáře, Praha
1997 Mezi tradicí a experimentem, Olomouc
2002 Poezie magického realismu, Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem
2003 Oblastní muzeum, Děčín
Zdroje
Tichý, František, 1896-1961. František Tichý. [editor] Tomáš Winter. Praha : Gallery, 2002. 270 s.Životopisná data, přehled výstav. ISBN 80-86010-57-0.
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců : 1950-2006 ; XVII., Šte - Tich. Editor Alena Malá. Vyd. 1. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 2006. 338 s., [4] s. barev. obr. příl. (Prameny a dokumenty). ISBN 80-86171-27-2.