Drobečková navigace

Novinky > Výročí > Výročí 2017 > Bedřich Rozehnal

Bedřich Rozehnal

 

Rozehnal Bedřich.jpg

* 2. 6. 1902 Střebětín (dnes Třebětín) u Letovic

† 11. 6. 1984 Brno

architekt, malíř, pedagog

 

Bedřich Rozehnal byl český architekt, který významně ovlivnil především zdravotnické stavby v tehdejším Československu. Narodil se v malé vesničce Střebětín (Třebětín) u Letovic. Již v pěti letech mu zemřel otec, a tak se výchovy ujímá jeho dědeček – hospodský v nedalekém maloměstě. Roku 1916 začal studovat na reálce v Brně, kde se také výrazně projevilo jeho výtvarné nadání. Po maturitě v roce 1922 touží po studiu na malířské akademii v Praze, ale kvůli nedostatku finančních prostředků se dal zapsat na obor architektura a pozemní stavitelství na České vysoké škole technické v Brně. Jeho profesory byli mj. Adolf Liebscher, Emil Králík, Jiří Kroha. Na studium si musel vydělávat, mezitím pracoval, mj. jako venkovský učitel. Později praktikoval i v několika projekčních kancelářích. Jeho profesní dráhu ovlivnila smrt jeho první lásky, která zemřela na tuberkulózu ve venkovském sanatoriu. Rozehnal za ní jezdil, a když viděl úroveň tehdejších zdravotnických zařízení, rozhodl se, že bude projektovat  nové, moderní nemocnice.  6. července 1927 se oženil s Ludmilou Zapletalovou. Od roku 1928 působil v ateliéru svého učitele architekta Vladimíra Fischera, s nímž spolupracoval na projektu onkologické léčebny Dům útěchy, která měla vzniknout na Kraví hoře v Brně. Později byla ale vybrána parcela na Žlutém kopci, a původní projekt se musel přepracovat pro nový pozemek. Tento úkol připadl Bedřichu Rozehnalovi, který se záhy stal i vedoucím realizačních prací. Spolek Dům útěchy, investor tohoto projektu, vyslal Bedřicha Rozehnala na studijní cestu po podobných zařízeních v Evropě. Realizace nemocnice na Žlutém kopci v Brně přinesla Rozehnalovi věhlas, roku 1935 ho oslovil Zemský úřad v Brně, aby se ujal projektování nemocničních zařízení pro celou Moravu. V roce 1937 se stal členem československé sekce CIAM (Mezinárodní kongres moderní architektury) a o rok později si společně se stavitelem Ferdinandem Matouškem otevřel samostatnou projekční kancelář v České ulici v Brně.

Po vypuknutí druhé světové války architekt pokračoval s výstavbou již započatých nemocničních projektů, řada dalších Rozehnalových plánů však po válce již realizována nebyla. V té době ovšem vznikla i jedna z jeho nejzdařilejších realizací – Dětská nemocnice v Brně-
-Černých Polích. Své poznatky z praxe Rozehnal shrnul v knize Cesta k řešení nemocniční otázky města Brna, která se dostala také do rukou Le Corbusiera, jenž v dopise řediteli dětské nemocnice ocenil vynikající kvalitu stavby. Roku 1945 byl Rozehnal jmenován profesorem a později proděkanem na brněnské technice. S nástupem komunismu se však nad jeho kariérou začala stahovat mračna. Architekt Rozehnal byl členem sociálně demokratické strany, ale záhy po jejím sloučení s KSČ roku 1950 odevzdal svou legitimaci a od té doby byl sledován Státní bezpečností. Roku 1955 byl odvolán z funkce proděkana VUT a o čtyři roky později mu bylo zakázáno i vyučovat. V roce 1960 byl ve vykonstruovaném procesu nespravedlivě odsouzen ke čtyřem rokům vězení za údajné rozkrádání národního majetku. Nepodmíněný trest si odpykával především v pankrácké věznici v Praze, kde musel nastoupit také do tzv. Basaprojektu (vězeňské projekční kanceláře). Jeho přátelé Alexandr Plocek a Josef Páleníček, využili účasti na hradní recepci k tomu, aby přesvědčili sekretářku prezidenta Novotného, aby Rozehnalovi udělil milost, a tak byl po dvou letech z vězení propuštěn. Po návratu domů Rozehnalovi pomohl tehdejší rektor brněnské  univerzity Theodor Martinec, který pro něj zřídil speciální Kabinet životního prostředí, kde mohl architekt zase svobodněji projektovat.

Díky uvolnění, které nastalo po Pražském jaru, byl Rozehnalovi dokonce udělen Řád práce za vynikající celoživotní tvůrčí a pedagogickou práci na poli československé architektury. Bedřich Rozehnal byl také novým soudním rozsudkem v plném rozsahu rehabilitován a bylo mu nabídnuto místo vedoucího ateliéru architektonické tvorby na VUT v Brně. V roce 1969 byl jmenován ředitelem Ústavu tvorby životního prostředí VUT v Brně. Téhož roku se stal spolupracovníkem československé komise pro spolupráci s UNESCO a čestným členem Svazu architektů ČSSR. S nástupem normalizace se však všechno změnilo, vedení univerzity 31. ledna 1971 s Bedřichem Rozehnalem rozvázalo pracovní poměr, ústav byl v roce 1971 převeden na Univerzitu J. E. Purkyně a posléze roku 1973 bezdůvodně zrušen. Profesor Rozehnal byl penzionován. Díky řediteli Krajského ústavu národního zdraví Janu Plachetovi získal menší projekční kancelář, kde mohl až do své smrti pracovat na návrzích nemocničních zařízení. Během svého pohnutého života se věnoval také umělecké tvorbě, vytvářel grafické listy bukolických krajin technikou suché jehly, litografie, tužkové kresby, dřevorytu apod. Bedřich Rozehnal zemřel v Brně 11. června 1984. Roku 2000 mu byla in memoriam udělena Pocta české komory architektů.Rozehnal.jpg

Ve sbírkách Horácké galerie je Portrét Bedřicha Rozehnala od brněnského sochaře Ladislava Martínka.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ceny

1955 – Cena Antonína Procházky

1956 – Vyznamenání  Za zásluhy o výstavbu

1968 – Řád práce

 

Samostatné výstavy

1967 – Brno, architektonická tvorba

1968 – University of Liverpool (Velká Británie)

1969 – Svaz architektů ČSSR, Praha, architektonická a grafická tvorba

1992 – Brno (souborná výstava celoživotního díla)

 

Účast na výstavách

1933 – Výstava stavebnictví a bydlení, Brno

1935 – Mezinárodní výstava, Brussel (pamětní diplom)

1936 – Výstava skupiny výtvarných umělců, Brno

1947 – Výstava členů CIAM, Bridgewater

1955 – Výtvarní umělci k desátému výročí osvobození, Brno

 

Projekty (výběr)

1937 – České divadlo na Veveří ulici, Brno (s J. Poláškem)

1947-1948 – Dětská nemocnice v Brně-Černých Polích

1949 – Klinická nemocnice, Bratislava

1953 – Typový návrh nemocnice I. stupně

1961 – Vládní hotel u Orlické přehrady

1962 – Urbanistické řešení areálu UJEP, Brno-Bohunice

1969 – Budovy Zahradní fakulty Vysoké školy zemědělské, Lednice

1975 – Výzkumný ústav pediatrický, Brno

 

Realizace (výběr)

1926 – Prodejna firmy Baťa, Letovice

1928 – Rodinný dům s ateliérem, Letovice

1929-1931 – Rodinný dům s obchodem, Brno-Tuřany

1930 – Ozdravovna Morava, Tatranská Lomnica, Slovensko

1931-1933 – Léčebný ústav Dům útěchy, vč. vnitřního zařízení, Brno-Stránice

1932 – Adaptace a nadstavba Záložny lékařů, Brno-město

1937-1938 – Domy pro chudé, Švancarova ulice, Brno

1937-1938  - Budova finančních úřadů Nový Jičín

1940 – Nemocnice Nové Město na Moravě

1937-38, 1940-41, 1946, 1951 – Zemská nemocnice Olomouc

1937-1939 – Okresní nemocnice Vsetín

1939-1942 – Zemský ústav pro choromyslné, Jihlava

1938-44, 1946-48 – Okresní nemocnice Kroměříž

1938-43 – Okresní nemocnice Třebíč

1938 – Obecná a měšťanská škola Valašská Polanka

1945-47, 1951 – Okresní nemocnice Dačice

1940-43, 1947-1948  – Nemocnice Kyjov

1949-1954 – Fakultní dětská nemocnice Brno-Černá Pole

1950 – Zdravotní středisko národního podniku ČKD Blansko

1953-54 – Adaptace OÚNZ Náměšť nad Oslavou

1961 – Výzkumný ústav motorových vozidel, Praha-Běchovice

1962 – Urbanistické řešení areálu UJEP Brno-Bohunice

1966 – Rekonstrukce a dostavba II. stomatologické kliniky, Brno

 

Publikační činnost (výběr)

Cesty k řešení nemocniční otázky Města Brna. Brno 1949

Nemocniční a zdravotnické stavby. Skripta. Vysoká škola stavitelství, Brno 1950

Typologie staveb II. Skripta. Vysoké učení technické, Brno 1957

 

Použitá literatura

Malý, Zbyšek, ed. a Malá, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-... Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998- . sv. Prameny a dokumenty. ISBN 80-86171-00-0.

Rozehnal, Bedřich et al. Bedřich Rozehnal: [Obecní dům Brno, 2009. Brno: Spolek Obecní dům Brno, 2009. 181 s. ISBN 978-80-254-6183-9.

Gilwann, Miroslav a Šlapeta, Vladimír. Bedřich Rozehnal 1902-1984. Brno: Obec architektů, 1993. 211 s.

Rozehnal, Bedřich. Bedřich Rozehnal: architektonická tvorba 1927-1967: katalog výstavy v kabinetu architektury Svazu architektů ČSSR, Dům pánů z Kunštátu v Brně, květen 1967. [Brno: Dům pánů z Kunštátu], 1967. 1 nestránkovaný sv.

 

Zdroje

http://www.bam.brno.cz/architekt/27-bedrich-rozehnal?filter=code

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bed%C5%99ich_Rozehnal

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Horácká galerie