Vyhledat v textu

Česky English
Drobečková navigace

Horácká galerie > NEPOUŽITÉ > Výročí > Výročí 2017 > Alexandr Paul

Alexandr Paul

* 30. 10. 1907 Rakovník

Paul Alexandr.jpg

† 1. 12. 1981 Praha

fotograf

Alexandr Paul se narodil v Rakovníku jako v pořadí čtvrtý ze šesti dětí. Vychodil obecnou školu a chtěl se stát leteckým mechanikem, ale to nebylo možné uskutečnit kvůli nízkému vzdělání. Přijal tedy nabídku na první pracovní inzerát, kde hledali sluhu do fotografického ateliéru. Majitel Zelenka mu hned po měsíci nabídl, aby se u něj vyučil. Vyučil se tedy portrétním a reportážním fotografem v ateliéru Foto-Ideál Zelenka v Praze v letech 1921 až 1928. Po vyučení byl krátce zaměstnán jako fotoreportér v Centropresu v Praze (1929-1930). Na počátku třicátých let se osamostatnil a spolu se spolupracovníky Pavlem Altschulem a Františkem Illkem založili fotografickou agenturu Press Photo Service (její pozdější název byl Fotografové Illek a Paul). Agentura se zabývala dokumentární a reportážní fotografií z různých událostí, ale také reklamní a průmyslovou fotografií. Alexandr Paul vedl patrně nejmodernější atelier své doby. Na počátku své kariéry pracovali v této agentuře někteří významní fotografové – Vilém Heckel, Jindřich Brok,  Fred Kramer, Dagmar Hochová.

Alexandr Paul prosazoval směr moderní žurnalistiky v období 1930-1940 spolu s Pavlem Altschulem, Františkem Illkem, Karlem Hájkem, Václavem Jírů nebo Janem Lukasem. Byl členem film–fotoskupiny Levá fronta, tzv. Fi-Fo (vznikla 1931), která v roce 1933 uskutečnila v Praze výstavu Mezinárodní výstava sociální fotografie. Od 30. let byl členem Umělecké besedy, pohyboval se v uměleckém prostředí výtvarníků, architektů, i v dalších uměleckých oborech. Díky besednímu domu byl Alexandr Paul také spojen s počátky Osvobozeného divadla. Vznikla jedinečná fotografická dokumentace všech inscenací Jiřího Voskovce a Jana Wericha z let 1931-1938.  Beseda v meziválečném období pořádala významné výstavy, které nakonec vyvrcholily ve dvou přelomových akcích mezinárodního dosahu - Staré umění na Slovensku (1937) a monumentální výstava Umění v Čechách 17. a 18. století spolu se slavností Pražské baroko (1938).

Pod záštitou Umělecké Besedy, vznikala od roku 1940 edice, která by prezentovala výtvarné umění fotografickou technikou. Ve firmě, právě přejmenované na Fotografové Illek a Paul se začal uskutečňovat progresivní projekt: edice Documenta Bohemiae Artis Phototypica, soubory černobílých snímků významných památek, zhotovené přímo fotografickou cestou. Jednalo se o ojedinělý komplet nejen v tvorbě Alexandra Paula, ale v celé československé fotografii; začaly být systematicky mapovány kulturní a umělecké poklady Čech. Vznikly konvoluty Gotická plastika XIV. století v dómě sv. Víta v Praze, soubor 117 fotografií, tři soubory iluminovaných středověkých rukopisů kláštera v Rajhradě ze 14. století, současně také kolekce Denáry ze sbírek Národního muzea. Dále např. Boskovická bible, Předklášteří u Tišnova a jiné. Nejrozsáhlejší komplet měl být věnován hradu Karlštejn, 300 až 400 snímků, s důrazem na Mistra Theodorika v kapli sv. Kříže. Zpracování probíhalo mezi léty 1944 až 1945, poválečné události však neumožnily dokončení díla. Rok 1948  ukončil činnost firmy Illek a Paul a tím i edici Documenta Bohemiae Artis Phototypica.

Alexandr Paul pobýval se svou rodinou od konce třicátých let také v Čimelicích. K nim se vztahuje konvolut svitků fotografií, nalezených při vystěhování z paláce Adria, na nichž jedinečným způsobem zdokumentoval konec války – setkání německých, ruských a amerických vojsk.

Na světové výstavě Expo 58 v Bruselu získal Alexandr Paul medaili za soubor velkoplošných barevných fotografií československých památek (3x1m). Ve 2. polovině 20. století se podílel svými černobílými i barevnými snímky uměleckohistorických památek, představujícími jeho poválečnou tvorbu, na řadě publikací o českém výtvarném umění. Spolupracoval například s historiky umění Viktorem Kotrbou, Josefem Krásou, Dobroslavou Menclovou, Jaromírem Neumannem, Emanuelem Poche a dalšími.

Roku 1956 si po vzájemné dohodě rozdělili s Františkem Illkem atelier a archiv; Alexandr Paul si z archivu ponechal negativy architektury, užitého a lidového umění, rovněž negativy prací svých přátel, kteří přicházeli do paláce Adria. V atelieru již postupně pracovala jeho manželka, Růžena, jako retušérka a jeho čtyři synové, fotografové Petr, Pavel, Prokop a Alexander Paul mladší. Poslední výstavou v jeho životě byla výstava Umění doby posledních Přemyslovců, kterou připravil se svým synem Prokopem. V den její vernisáže 1. prosince 1981 zemřel.

S Alexandrem Paulem odešla osobnost, která se svými fotografiemi zasloužila o uvedení architektury a umění do všeobecného povědomí; některé z nich, například náhrobky v katedrále sv. Víta, jsou notoricky známé právě z jeho snímků. Byla to osobnost, která vedle řemeslné preciznosti přinesla i osobitý rukopis, respektující fotografovanou památku. Na svých snímcích jí vdechuje vnitřní život a odhaluje její jedinečné kvality, které by u jiného, byť i zručného fotografa, zůstaly nepovšimnuty.

Pražský atelier v paláci Adria v Jungmannově ulici, byl díky jeho pokračovatelům, synům fotografům, středem fotografického dění až do konce 20. století. Z důvodu rekonstrukce paláce Adria byl atelier a archiv provizorně přestěhován do paláce Platýz. V roce 2008 došlo k nucenému vystěhování a zániku atelieru, archiv ateliéru se musel vystěhovat i z tohoto provizorního místa a byl převezen do garáže hospodářského stavení za Prahou. Jeho správcem se stal jeden z Paulových synů Prokop. Začal třídit krabice s negativy. V té době vznikla myšlenka o uspořádání celého archivu a zachycení základních informací o Alexandru Paulovi, jeho předchůdci Jindřichu Zelenkovi i jeho následovnících. Otevírání balíků odhalilo neuvěřitelné množství archivních dokumentů vypovídajících jak o atelieru, Alexandru Paulovi samotném, tak o celé fotografické rodině.

Archiv atelieru Paul je v České republice výjimečným, autentickým souborem, vynikajícím žánrovou bohatostí, výtvarnou úrovní i vysokou technickou kvalitou. Dokumentuje téměř 100 let fotografického dění v Českých zemích a na Slovensku. Zachycuje kulturní události, architekturu, památky, reklamu z 30. let, sportovní reportáže, rozvoj automobilismu, dobový život v ulicích, pražské divadelní scény (hlavně Osvobozené divadlo z let 1931–1938) i film první republiky. Celkový počet dochovaných originálních snímků přesahuje 107 000 kusů. Proto byl v roce 2013 na vzorku několika set negativů realizován pilotní projekt záchrany a zpřístupnění archivu Atelieru Paul. Jeho výstupem je mimo digitalizace vybraných snímků i uložení jejich originálních předloh do depozitu Národního archivu.

Na základě těchto zkušeností byl připraven projekt „Záchrana a zpřístupnění archivu Atelieru Paul“. Jeho záměrem je zastavení/zpomalení degradace originálních snímků, jejich uložení na bezpečném místě, a současně vytvoření jejich digitálních otisků, které budou zpřístupněny odborné i široké veřejnosti. Odborným garantem projektu je Národní archiv ČR, který po seznámení s obsahem fondu nabídl svoji odbornou pomoc při jeho záchraně a zpřístupnění i jeho trvalé uložení. Soubory, vytvořené v rámci digitalizace, budou popsány a vloženy do databáze, tak, aby mohly být následně badatelsky zpracovány. Výstupem projektu bude v této části virtuální badatelna archivu Atelieru Paul. Digitalizace originálů také významně přispěje k jejich ochraně, protože badatelé k nim až na výjimky nebudou potřebovat fyzicky přistupovat.

Horácká galerie vlastní ve svých sbírkách 9 originálních fotografií Alexandra Paula. V roce 2016, kdy jsme si připomínali 700. výročí narození Karla IV., proběhla při této příležitosti v Malé galerii HG výstava 80 původních fotografií Alexandra Paula z edice Documenta Bohemiae Artis Phototypica pod názvem Karel IV. a jeho doba v původních fotografiích Alexandra Paula ze 40. let 20. století.

 

Výstavy

1933 Mezinárodní výstava sociální fotografie, Skupina Fi-Fo, Praha

1937 Fotografie odborníků, Mánes, Praha

1937 Staré umění na Slovensku, Umělecká beseda, Praha

1938 Umění v Čechách 17. a 18. století, Umělecká beseda, Praha

1939 Sto let české fotografie, Uměleckoprůmyslové museum, Praha

1957 L´art ancien et Tchécoslovaquie, Paříž

1957 České barokní umění, Mexiko

1958 Světová výstava v Bruselu

1967 Světová výstava v Montrealu

1969 Český barok ve fotografii Alexandra Paula, Staroměstská radnice, Praha

1976 Barokní architektura, křížová chodba Staroměstské radnice, Praha

1981 Umění doby posledních Přemyslovců, Středočeské muzeum v Roztokách

2005 Osvobozené divadlo ve fotografiích Alexandra Paula, Akademie věd ČR,Praha

2005 Česká fotografie 20. století / Czech photography of the 20th century, Praha

2008 Bruselský sen - československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní

         styl 1. poloviny 60. let, Brusel, GHMM Městská knihovna v Praze, Moravská galerie

         v Brně

2012 Alexandr Paul - fotograf, Topičův salon, Praha

2013 Alexandr Paul – legenda české fotografie, Muzeum fotografie a moderních    

         obrazových médií, Jindřichův Hradec

 

Publikace

Šourek, Karel, Umění na Slovensku, Melantrich (1938), 1326 reprodukcí

Folk art in Pictures, Artia (1953), 300 reprodukcí

Slovenské lidové umění, Tatran (1954), 1000 reprodukcí

Mencl, Václav, Poche, Emanuel, Vzpomínky na Prahu, Orbis (1954)

Malerei auf volksmajolika, Artia (1956)

Architektura na Slovensku, Tatran (1956)

Folk Painting on Glass, Artia (1958)

Klasicistní architektura na Slovensku, Tatran (1958)

Santar, Jindřich, Světová výstava v Bruselu – EXPO 58 (1958)

Dvořáková, Vlasta, Menclová, Dobroslava, Karlštejn, SNKLU (1965), 224 reprodukcí

Homo Faber, Akademia (1967), 262 reprodukcí

Dvořáková, Vlasta, Mistr Theodorik, Odeon (1967), 37 reprodukcí

Berger Vlastimil a kol., Petr Brandl 1668 - 1735, (1968), katalog, 203 reprodukcí

Černý, František a kol., Dějiny českého divadla, 4 díly, Academia (1968)

Gothic Art, Artia (1974)

Kotrba, Viktor, Česká barokní gotika, Akademia (1976), 80 reprodukcí

Dekan, Ján, Velká Morava, Tatran (1976)

Pludek, Alexej, Český král Karel, Panorama (1978)

Prag, (1978), 250 reprodukcí

Stejskal, Karel a kol., Středověká nástěnná malba na Slovensku, Odeon – Tatran (1978)

Dekan, Ján, Velká Morava, Tatran (1980), cizojazyčné

Pelc, Jaromír, Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha (1981)

Pelc, Jaromír, Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha (1982)

Janáček, Josef, kol., Umění doby posledních Přemyslovců, Středočeské muzeum v Roztokách (1982)

Skýbová, Anna, České královské korunovační klenoty, Panorama (1982)

Benešová, Marie, Česká architektura v proměnách dvou století 1780 - 1980, SPN (1984)

Pelc, Jaromír, Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha (1990)

Kramerová, Daniela, Skálová, Vanda a kol, Bruselský sen - československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let, Arbor Vitae, (2008)

Kramerová, Daniela, cizojazyčný průvodce výstavou Bruselský sen - československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let, Arbor Vitae (2008)

 

Použitá literatura

Malá, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-2003. XI., Pau-Pop. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2003. 371 s. ISBN 80-86171-16-7.

 

Zdroje

http://www.atelierpaul.cz/apaul.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Paul

www.atelierpaul.cz/tiskovazprava1_test.html