Vyhledat v textu

Česky English Deutsch
Drobečková navigace

Horácká galerie > Novinky > BLOG 03 Věry Staňkové: Louvre na Vysočině

BLOG 03 Věry Staňkové: Louvre na Vysočině



Datum konání:
1.4.2021
Datum ukončení:
1.7.2021

Nedávno jsem vyprávěla mému brněnskému kamarádovi Tomášovi, co máme v Horácké galerii pěkného a co všechno do budoucna plánujeme. Pozorně poslouchal a pak mé nadšení zhodnotil slovy: „To bude úplný Louvre na Vysočině!“ Vím, že to nemyslel zcela vážně, ale jeho věta nás s Petrou Mrkosovou přivedla na myšlenku prozkoumat, zda přece jen neobjevíme podobnosti mezi námi a jednou z nejslavnějších evropských galerií.

Podobizna Leopolda knížete z Ditrichštejna.JPGHyacinthe Rigaud: Podobizna Ludvíka XIV..jpg

Neznámý autor: Podobizna Leopolda knížete z Ditrichštejna, před 1708, olej na plátně, 93 x 75 cm                                                                                                  Hyacinthe Rigaud: Podobizna Ludvíka XIV., 1701, olej na plátně, 277 x 194 cm

A světe div se! Několik podobenství tu určitě je! Tak například portrét knížete Leopolda Ignáce z Ditrichštejna, namalovaný neznámým autorem před rokem 1708, jasně ukazuje, že s francouzskými módními trendy jsme ve střední Evropě drželi krok, alespoň co se slušivých paruk týče.  Stačí se podívat na nejstarší obraz v novoměstské sbírce a porovnat Leopoldovu vizáž s portrétem francouzského krále Ludvíka XIV. od Hyacinthe Rigauda, oficiálního královského portrétisty. Mimochodem, víte, že Ludvík XIV. jakožto jeden z nejvýznamnějších patronů barokního malířství vytvořil z Louvru národní galerii? Náš Leopold byl sice také podporovatelem umění, proslul zejména architektonickými objednávkami a jmény umělců, kteří pro něj pracovali, ale dostal se do dluhů, a tak Novoměstské panství nabídl nově založenému Ústavu šlechtičen v Brně. Od roku 1699 byl tedy novoměstský zámek v majetku Ústavu šlechtičen a bylo tomu tak až do druhé světové války.

Podobizna Františka hraběte Magnise ze Strážnice.JPG Karel I. anglický na honu.jpg

Neznámý autor: Podobizna Františka hraběte Magnise ze Strážnice, pol. 17. století, olej na plátně, 191 x 121 cm                                                                                  Anton van Dyck: Karel I. anglický na honu, asi 1635 – 1638, olej na plátně, 266 – 207 cm

Vidíte ten hrdý postoj a uhrančivý pohled? Nalevo František hrabě Magnis ze Strážnice od neznámého autora z našich sbírek, napravo Karel I. anglický na honu, zachycený štetcem Antona van Dycka visící v pařížském Louvru. Dva pěkné portréty veřejných osob své doby.  Vlámský malíř van Dyck byl oblíbeným portrétistou Karla I. v období let 1632 až 1640 a na obraze panovníka zachytil v oficiální situaci. Není oblečen královsky, ani do brnění, a přesto působí urozeně.

František hrabě Magnis ze Strážnice (1598 – 1652) byl původem italský šlechtic, později říšský hrabě a polní maršál a také jeden z trojice moravských zemských hejtmanů. Wikipedie o něm tvrdí, že byl diplomatem ve službách císaře Ferdinanda III. Habsburského na dvoře Vladislava IV. Vasy  a majitelem panství Strážnice, kam přivedl řád piaristů. Proslul prý výjimečnou diplomatickou ochranou panství Strážnice před švédským vojskem ve třicetileté válce.

 Podobizna šlechtičny, 30. až 40. léta 19. stol..jpg  Mona Lisa, 1503 – 1506.jpg

Neznámý autor: Podobizna šlechtičny, 30. až 40. léta 19. stol., olej na plátně, 58 x 43,5 cm                                                                                                                     Leonardo da Vinci: Mona Lisa, 1503 – 1506, olej na dřevě, 77 x 53 cm

Nejslavnější Leonardovo dílo a nejznámější ženská tvář světa… Zatímco nad Monou Lisou se dodnes v Louvru vznáší tajemství a objevují se spekulace kolem osoby, která se stala modelem (nejrozšířenější hypotézou  je, že se jedná o Lisu Gherardini, manželku Francesca del Giocondo), i my v Novém Městě máme svoji tajemnou ženu s neméně tajemným úsměvem. Rozhodně se jedná o šlechtičnu o několik století mladší, než je slavná Mona Lisa (obraz pochází z 30. až 40. let 19. století), ale její půvab bezesporu okouzlil neznámého umělce.

Krajkářka, kolem 1665.jpg   Přadlena, 1928.jpg

Jan Vermeer: Krajkářka, kolem 1665, olej na plátně, 24 x 21 cm                                                                                                                                                           Alois Podloucký: Přadlena, 1928, olej na plátně, 115 x 90 cm

„Figura a předměty jsou vymezeny světlem, které se rozlévá skrovným prostorem plátna a vytváří iluzi světlého domácího interiéru, ponořeného do nevýrazné atmosféry, kam vstupujeme a kde se ztrácíme při hledání dalšího významu, ukrytého pod povrchem předváděné reality,“ říká o obrazu Jana Vermeera Alessandra Fregolentová. Na obrazu Krajkářka (1655) je žena, která se trpělivě a se zaujetím věnuje své pečlivé rukodělné práci. A odhodlání u nás pro změnu nechybí Přadleně Aloise Podlouckého (1928).

A na závěr ještě jedna neméně odvážná úvaha. Nejenže konkurujeme na Vysočině samotnému Louvru, ale i dalším francouzským muzeím. Zatímco na Cézannově plátně v Musée d´Orsay voní jablka a pomeranče, u nás jsme si na exotické ovoce nikdy moc nepotrpěli a kromě jablek jsme ozdobili české stoly spíše hruškami. A vůbec to není špatné, jak dokazuje i Zátiší Bohumila Večeři.

Jablka a pomeranče, 1895-1900.jpg   Bohumil Večeřa: Zátiší, olej na plátně.JPG

Paul Cézanne: Jablka a pomeranče, 1895-1900, olej na plátně, 73 x 92 cm                                                                                                                                                      Bohumil Večeřa: Zátiší, olej na plátně, 30 x 40 cm

Pokud vám přijde naše srovnání poněkud troufalé, berte prosím v úvahu, že dnes je 1.4., a na Apríla si snad můžeme lehkou nadsázku dovolit. Ale že máme i u nás v Horácké galerii hodnotnou sbírku, na kterou jsme pyšní, na tom si budeme trvat i 2. dubna! Tak se k nám přijďte podívat, jakmile bude otevřeno.

Zdroje: 

www.wikipedie.cz

Smíšek Rostislav. Služba a paměť. Dvorská kariéra barokních Ditrichštejnů jako nadgenerační životní ideál. IN: Na paměť urozenosti. NLN 2007.
 V. Richter (ed.). Mikulov. 1971.

Alessandra Fregolentová, Louvre. Paříž, Euromedia group, k. s. 2004, ISBN 80-242-1261-7.

Reprodukce zahraničních obrazů:

  • Alessandra Fregolentová, Louvre. Paříž, Euromedia group, k. s. 2004, ISBN 80-242-1261-7, s. 104.
  • Alessandra Fregolentová, Louvre. Paříž, Euromedia group, k. s. 2004, ISBN 80-242-1261-7,  s. 88.
  • Alessandra Fregolentová, Louvre. Paříž, Euromedia group, k. s. 2004, ISBN 80-242-1261-7,  s. 53.
  • Alessandra Fregolentová, Louvre. Paříž, Euromedia group, k. s. 2004, ISBN 80-242-1261-7,  s. 103.
  • https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f7/Nature_morte_aux_pommes_et_aux_oranges%2C_par_Paul_C%C3%A9zanne.jpg