Vyhledat v textu

Česky English Deutsch
Drobečková navigace

Horácká galerie > Novinky > Prodlužujeme výstavy HG

Prodlužujeme výstavy HG



Datum konání:
14.1.2021
Datum ukončení:
28.2.2021

Zdravíme Vás v novém roce a informujeme o prodloužení výstav. Výstavu Bedřicha Rozehnala je prodloužena do konce ledna nabízíme vám text našeho kurátora. NÁHLED VÝSTAVY

  PB058400.JPGVýstava o Bedřichu Rozehnalovi v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě bude prodloužena do konce ledna 2020. Výstava vznikla ve spolupráci novoměstské nemocnice, Horácké galerie a Muzea města Brna. U příležitosti oslav 80. výročí provozu novoměstské nemocnice připomíná  tvůrčí osobnost architekta i jeho pohnuté životní osudy. Rozehnal (narozen 1902 ve Střebětíně u Letovic) je zde představen optikou svých nejslavnějších realizací nemocničních zařízení v Brně a na Moravě. Diváci můžou zhlédnout originály stavebního projektu novoměstské nemocnice. Přibližně polovina výstavy je však věnována jeho výtvarnému talentu.

 Ze soukromého archivu zapůjčila dcera Eva Rozehnalová bez mála dvě desítky autorových drobných grafik, kreseb a několik maleb. Jejich nejčastějším námětem jsou romantické krajiny, výjevy z nového zákona, dále je zde několik autoportrétů. Výtvarně velmi pozoruhodné jsou autorovy pokusy v abstraktní malbě. Náladou se blíží projevům poetismu či lyrickému surrealismu Toyen nebo Šímy. V těchto obrazech lze rozpoznat smyšlený krajinný motiv, nebo veselé scény z manéže.  Můžeme se jen dohadovat jakým by se umělec dal směrem, kdyby šel za svým snem a přihlásil se v roce 1922 na pražskou Akademii. Historie ovšem žádná kdyby nepřipouští. Roku 1922 se Rozehnal přihlásil na České vysoké učení technické v Brně. Jeho profesory byli mj. Adolf Liebscher, Emil Králík, Jiří Kroha. Výtvarné práce Bedřicha Rozehnala dosvědčují, že se jednalo o mimořádně vnímavého jedince, milovníka umění a kultury. Jak také dosvědčují jeho kontakty: mezi jeho hosty a přátele patřili dirigenti Rafael Kubelík a Bohumír Liška, pianista Josef Páleníček, houslista Alexandr Plocek a violoncellista Miloš Sádlo. Pro Kubelíkovu inscenaci Mozartovy Kouzelné flétny v brněnském Národním divadle dokonce vytvořil scénografii.

 PB058434.JPG Své poetické umělecké sklony však podrobil racionální zkušenosti architekta nové architektury funkcionalismu. K životnímu rozhodnutí architektonické specializace na zdravotnická zařízení přiměla Bedřicha Rozehnala souhra více okolností. Zásadně jej ovlivnila smrt jeho první lásky, která zemřela na tuberkulózu ve venkovském sanatoriu. Rozehnal za ní jezdil, a když viděl úroveň tehdejších zdravotnických zařízení, nebyl daleko rozhodnutí, že bude projektovat  nové, moderní nemocnice. Od roku 1928 působil v ateliéru svého učitele architekta Vladimíra Fischera, s nímž spolupracoval na projektu onkologické léčebny, Domu útěchy na Kraví hoře v Brně. Později, když byl projekt přesunut na Žlutý kopec, získal za úkol přepracování původního projektu. Tady se naskytla možnost studijní cesty do Francie. V dopise svazu architektů popisuje význam své zkušenosti: „Tato cesta znamenala velmi mnoho pro moji další architektonickou práci poněvadž jsem získal nejen mnoho praktických poznatků návštěvou zdravotnických zařízení a speciálních ústavů, ale hlavně tím, že jsem měl průvodce nad jiné povolaného, architekta Bedřicha Feuersteina, kterého jsem si neobyčejně vážil a který se mne přátelsky ujal.

            Zavedl mne do společnosti malíře J. Šímy s nímž jsme prodebatovali několik krásných večerů. Umožnil mi osobně poznat sochaře Lipchitze a malíře Braquea, navštívili jsme spolu ateliéry architektů Perreta a Le Corbusiera. Vzhledem k osobním známostem architekta Feuersteina jsem měl možnost důkladně prostudovat tenkrát realisované Corbusierovy a Perretovy stavby v Paříži i mimo Paříž. Naučil mne chápat moderní architekturu v celém komplexu vztahů a vlivů, někdy zdánlivě zcela odtažitých od tvorby architekta. Byla to cesta, která měla nesporný vliv na celou moji pozdější práci. Začal jsem chápat ducha moderní architektury a disposičně logicky myslit.“

    PB058425.JPGProjektem Domu útěchy se proslavil a získal možnost projektovat prakticky všechny tehdejší zdravotnická zařízení v Brně a na Moravě. Okresní nemocnice v Novém Městě a okresní nemocnice v Kyjově byly poslední realizované předválečné projekty na nichž pracoval. Válka a také převrat 1948 narušili možnost některé další projekty realizovat. Mezi významné nerealizované projekty z tohoto období patří Zemská klinická nemocnice v Brně-Bohunicích (1948), Klinická nemocnice v Bratislavě (1949). Do těchto let spadá také nejslavnější realizace: Dětská nemocnice v Brně-Černých Polích (projekt 1947–1948, realizována pouze 1. etapa 1949–1954). 

            Po převratu 1948 byla strana sociální demokracie jejímž byl členem přidružena ke komunistické straně. Bedřich Rozehnal složil stranickou legitimaci. To tehdy znamenalo sledování státní bezpečností a pozdější konstruovaný proces za údajné rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví (honorářové a daňové nesrovnalosti), za něž si odseděl 4 roky nepodmíněně. V 60. letech byl omilostněn a dokonce 1968 rehabilitován.

            IMG_1533.jpgV roce 1968 byl Bedřichu Rozehnalovi po rehabilitaci vrácen profesorský titul a vrátil se na stavební fakultu VUT Brno, kde vedl mistrovský ateliér architektonické tvorby. Téhož roku mu byl udělen Řád práce. 1. ledna 1969 byl ustanoven ředitelem Ústavu tvorby životního prostředí VUT Brno. Tento ústav byl v roce 1971 převeden na Univerzitu J. E. Purkyně a posléze roku 1973 bezdůvodně zrušen. Profesor Rozehnal byl penzionován.

            Od roku 1973 až do své smrti prof. Rozehnal pracoval v projekčním oddělení Krajského ústavu národního zdraví v Brně. Zemřel 11. června 1984 v Brně.

            Pro Horáckou galerii a její návštěvníky je tato výstava jedinečnou příležitostí jak se s prací vynikajícího architekta seznámit. Doufám, že prodloužením výstavy diváci ještě získají možnost  podívat se novýma očima na zevšednělé budovy nemocnice, které patří ke skvostům racionální architektury funkcionalismu.

 Jakub Orel Tomáš, kurátor a edukátor Horácké galerie