Vyhledat v textu

Česky English Deutsch
Drobečková navigace

Horácká galerie > Média > Blog > BLOG 03 Věry Staňkové: Louvre na Vysočině

BLOG 03 Věry Staňkové: Louvre na Vysočině



Datum konání:
1.4.2021

Věra Staňková, 1. dubna 2021

Nedávno jsem vyprávěla mému brněnskému kamarádovi Tomášovi, co máme v Horácké galerii pěkného a co všechno do budoucna plánujeme. Pozorně poslouchal a pak mé nadšení zhodnotil slovy: „To bude úplný Louvre na Vysočině!“ Vím, že to nemyslel zcela vážně, ale jeho věta nás s Petrou Mrkosovou přivedla na myšlenku prozkoumat, zda přece jen neobjevíme podobnosti mezi námi a jednou z nejslavnějších evropských galerií.

Leopold.JPG01..jpg

Neznámý autor: Podobizna Leopolda knížete z Ditrichštejna, před 1708, olej na plátně, 93 x 75 cm                                                                                                  Hyacinthe Rigaud: Podobizna Ludvíka XIV., 1701, olej na plátně, 277 x 194 cm

A světe div se! Několik podobenství tu určitě je! Tak například portrét knížete Leopolda Ignáce z Ditrichštejna, namalovaný neznámým autorem před rokem 1708, jasně ukazuje, že s francouzskými módními trendy jsme ve střední Evropě drželi krok, alespoň co se slušivých paruk týče.  Stačí se podívat na nejstarší obraz v novoměstské sbírce a porovnat Leopoldovu vizáž s portrétem francouzského krále Ludvíka XIV. od Hyacinthe Rigauda, oficiálního královského portrétisty. Mimochodem, víte, že Ludvík XIV. jakožto jeden z nejvýznamnějších patronů barokního malířství vytvořil z Louvru národní galerii? Náš Leopold byl sice také podporovatelem umění, proslul zejména architektonickými objednávkami a jmény umělců, kteří pro něj pracovali, ale dostal se do dluhů, a tak Novoměstské panství nabídl nově založenému Ústavu šlechtičen v Brně. Od roku 1699 byl tedy novoměstský zámek v majetku Ústavu šlechtičen a bylo tomu tak až do druhé světové války.

hrabě ze Strážnice.JPG 03..jpg

Neznámý autor: Podobizna Františka hraběte Magnise ze Strážnice, pol. 17. století, olej na plátně, 191 x 121 cm                                                                                  Anton van Dyck: Karel I. anglický na honu, asi 1635 – 1638, olej na plátně, 266 – 207 cm

Vidíte ten hrdý postoj a uhrančivý pohled? Nalevo František hrabě Magnis ze Strážnice od neznámého autora z našich sbírek, napravo Karel I. anglický na honu, zachycený štetcem Antona van Dycka visící v pařížském Louvru. Dva pěkné portréty veřejných osob své doby.  Vlámský malíř van Dyck byl oblíbeným portrétistou Karla I. v období let 1632 až 1640 a na obraze panovníka zachytil v oficiální situaci. Není oblečen královsky, ani do brnění, a přesto působí urozeně.

František hrabě Magnis ze Strážnice (1598 – 1652) byl původem italský šlechtic, později říšský hrabě a polní maršál a také jeden z trojice moravských zemských hejtmanů. Wikipedie o něm tvrdí, že byl diplomatem ve službách císaře Ferdinanda III. Habsburského na dvoře Vladislava IV. Vasy  a majitelem panství Strážnice, kam přivedl řád piaristů. Proslul prý výjimečnou diplomatickou ochranou panství Strážnice před švédským vojskem ve třicetileté válce.

 šlechtična.jpg  02..jpg

Neznámý autor: Podobizna šlechtičny, 30. až 40. léta 19. stol., olej na plátně, 58 x 43,5 cm                                                                                                                     Leonardo da Vinci: Mona Lisa, 1503 – 1506, olej na dřevě, 77 x 53 cm

Nejslavnější Leonardovo dílo a nejznámější ženská tvář světa… Zatímco nad Monou Lisou se dodnes v Louvru vznáší tajemství a objevují se spekulace kolem osoby, která se stala modelem (nejrozšířenější hypotézou  je, že se jedná o Lisu Gherardini, manželku Francesca del Giocondo), i my v Novém Městě máme svoji tajemnou ženu s neméně tajemným úsměvem. Rozhodně se jedná o šlechtičnu o několik století mladší, než je slavná Mona Lisa (obraz pochází z 30. až 40. let 19. století), ale její půvab bezesporu okouzlil neznámého umělce.

04..jpg   přadlena.jpg

Jan Vermeer: Krajkářka, kolem 1665, olej na plátně, 24 x 21 cm                                                                                                                                                           Alois Podloucký: Přadlena, 1928, olej na plátně, 115 x 90 cm

„Figura a předměty jsou vymezeny světlem, které se rozlévá skrovným prostorem plátna a vytváří iluzi světlého domácího interiéru, ponořeného do nevýrazné atmosféry, kam vstupujeme a kde se ztrácíme při hledání dalšího významu, ukrytého pod povrchem předváděné reality,“ říká o obrazu Jana Vermeera Alessandra Fregolentová. Na obrazu Krajkářka (1655) je žena, která se trpělivě a se zaujetím věnuje své pečlivé rukodělné práci. A odhodlání u nás pro změnu nechybí Přadleně Aloise Podlouckého (1928).

A na závěr ještě jedna neméně odvážná úvaha. Nejenže konkurujeme na Vysočině samotnému Louvru, ale i dalším francouzským muzeím. Zatímco na Cézannově plátně v Musée d´Orsay voní jablka a pomeranče, u nás jsme si na exotické ovoce nikdy moc nepotrpěli a kromě jablek jsme ozdobili české stoly spíše hruškami. A vůbec to není špatné, jak dokazuje i Zátiší Bohumila Večeři.

06..jpg   Bohumil Večeřa.JPG

Paul Cézanne: Jablka a pomeranče, 1895-1900, olej na plátně, 73 x 92 cm                                                                                                                                                      Bohumil Večeřa: Zátiší, olej na plátně, 30 x 40 cm

Pokud vám přijde naše srovnání poněkud troufalé, berte prosím v úvahu, že dnes je 1.4., a na Apríla si snad můžeme lehkou nadsázku dovolit. Ale že máme i u nás v Horácké galerii hodnotnou sbírku, na kterou jsme pyšní, na tom si budeme trvat i 2. dubna! Tak se k nám přijďte podívat, jakmile bude otevřeno.

Zdroje: 

www.wikipedie.cz

Smíšek Rostislav. Služba a paměť. Dvorská kariéra barokních Ditrichštejnů jako nadgenerační životní ideál. IN: Na paměť urozenosti. NLN 2007.
 V. Richter (ed.). Mikulov. 1971.

Alessandra Fregolentová, Louvre. Paříž, Euromedia group, k. s. 2004, ISBN 80-242-1261-7.

Reprodukce zahraničních obrazů:

  • Alessandra Fregolentová, Louvre. Paříž, Euromedia group, k. s. 2004, ISBN 80-242-1261-7, s. 104.
  • Alessandra Fregolentová, Louvre. Paříž, Euromedia group, k. s. 2004, ISBN 80-242-1261-7,  s. 88.
  • Alessandra Fregolentová, Louvre. Paříž, Euromedia group, k. s. 2004, ISBN 80-242-1261-7,  s. 53.
  • Alessandra Fregolentová, Louvre. Paříž, Euromedia group, k. s. 2004, ISBN 80-242-1261-7,  s. 103.
  • https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f7/Nature_morte_aux_pommes_et_aux_oranges%2C_par_Paul_C%C3%A9zanne.jpg