Probíhající výstavy:
květen - červen 2020
Leonard Rotter - Pražské akvarely
Leonard Rotter (1895 – 1963) se narodil ve Floridsdorfu u Vídně, ale od svých pěti let žil s rodinou v Praze. Byl především sochařem, ale od 30. let 20. století se věnoval malbě akvarelů, ke kterým ho přivedl i úpadek zájmu o sochařská díla způsobený těžkým válečným obdobím. Zpočátku vznikaly zejména krajiny inspirované rodinnými výlety a portréty přátel, ale po přestěhování na Malou Stranu se v Rotterově tvorbě začínají objevovat pražské motivy. Maloval pražská zákoutí v různých ročních obdobích.
Všechny vystavené akvarely pocházejí ze sbírek Horácké galerie, byly získány v letech 2015 a 2018. Některé z akvarelů mohli návštěvníci vidět již na velké Rotterově výstavě v roce 2014 v podkroví Horácké galerie, většina z prací je však veřejnosti představena vůbec poprvé.
Zmařené osudy
Na začátku května jsme si připomněli 75. výročí konce 2. světové války, která tragicky zasáhla i do osudu novoměstských rodin Bradyových a Skuteckých. Horácká galerie Vás spolu s autorem Lubomírem Šulou zve na historiografickou, populárně naučnou výstavu Zmařené osudy, kterou vám nabízíme on-line. Dvacet výstavních panelů, opatřených texty, dobovými dokumenty, fotografiemi mapují krátký život Hany Brady, její rodiny, rodin dalších novoměstských Židů a dokumentují holocaust obecně. Výstava měla premiéru v roce 2011 v Horácké galerii, letos měla být reprízována i se slavnostním zahájením dne 8. května 2020.
Více informací o projektu.
12. června - 27. září 2020
Současná sklářská tvorba na Žďársku
Na výstavě připravené v rámci Vysočiny sklářské jsou prezentována díla sklářských výtvarníků Petra Hory, Jaroslava Svobody, Ivana Štěpána, Lukáše Vernera, Moniky Vosykové a Jaroslava Wasserbauera.
Arnošt Košík /13. 5. 1920 – 6. 1. 1990/
V novém rozšíření naší stálé expozice představujeme muže číslo 3 v sochařské tradici Nového Města na Moravě. Arnošt Košík by letos oslavil 100 let. Sochař si byl vědom linie rodáků, předchůdců, Štursy, Makovského a jejich přijetí v regionu. Snad proto je východiskem pro jeho pozdní tvorbu převážně velmi progresivních forem perfektní zvládnutí realistické figury. Dokládá to jeho portrétní tvorba. Série portrétů vlastní babičky, reliéfní portréty významných osobností Novoměstska, portrét Boženy Němcové, nebo socialisticky realistický Minér. V realistickém díle zúročil své zkušenosti studia Vysoké školy uměleckoprůmyslové u Jana Laudy a Josefa Wagnera a po válce Akademie u prof. Karla Pokorného.
Přelomovým dílem je pravděpodobně plastika Vysočina, kde se expresivním gestem odpoutává od zachycování reality a napříště se přiklání k čistotě geometrického tvaru, je inspirován přírodními silami, pohybem, nebo se zabývá hmotným ztvárněním hudby. Ve své drobné i monumentální plastice se přiklání k nezvyklým materiálům, jako je tombak, leštěný hliník, kombinace svařený kov, kámen, beton. Jako nejvýznamnější bychom měli připomenout monumentální tvorbu v exteriérech Prahy (vrcholná plastika Fuga v Hloubětíně), kde později žil a tvořil, Ústí nad Labem (svařovaná plastika nad portálem Kulturního domu, odstraněna po okupaci 1968) Ostravy a řady realizací na Vysočině a přímo v rodném městě. Monumentální tvorba se stala hlavním těžištěm Košíkovy práce a jeho snu o progresivním sochařském projevu, který směřoval ke kinetickým objektům. Řada návrhů zůstala nerealizována, několik děl, z dnešního hlediska opravdu nadčasových, se zdá být ztraceno. Výstava je doplněna o záběry těchto roztroušených realizací, případně o historické dokumenty již neexistujících děl. Přijďte se podívat, sochař určitě stojí za vaši pozornost. Košík_plakát.jpg
Josef Klimeš - Rovnováha
Od portrétu k monumentu
Nová sochařská expozice ze sbírek Horácké galerie prezentuje klasicizující linii českého sochařství v návaznosti na expozice z děl Jana Štursy a Vincence Makovského. Ve výběru jsou vystavena díla Josefa Mařatky, Karla Pokorného a Františka Hořavy Václava Žaluda.
Jaroslav Svoboda - výběr z díla
Zámecká mansarda se po půl roce opět otevírá návštěvníkům. Expozici škrdlovického skla nahradila díla sklářského výtvarníka Jaroslava Svobody. Jde především o autorské a sympoziální objekty i věci z autorských kolekcí, které tvořil jak před rokem 1989 ve Škrdlovicích, tak ve své soukromé sklárně v Karlově. Retrospektivní výstava volně navazuje na rozsáhlou výstavu Skleněný svět Jaroslava Svobody, která se uskutečnila v roce v květnu roku 2014 v Bratislavě a Horácká galerie se na jejím vzniku podílela.
Těšíme se na vás v Horácké galerii.