Probíhající výstavy:
Současná sklářská tvorba na Žďársku
12. června - 27. září 2020 PRODLOUŽENO DO 11. ŘÍJNA 2020
Na výstavě Současná sklářská tvorba na Žďársku, kterou se Horácká galerie připojuje k celokrajské akci pod názvem Vysočina sklářská, je prezentováno celkem čtyřicet objektů od šestice sklářských výtvarníků. Prostřednictvím děl se mohou návštěvníci seznámit s různými sklářskými technikami. Například s dokonale broušenými plastikami Petra Hory a taveným sklem Jaroslava Wasserbauera, objekty z lehaného skla od Moniky Vosykové, hutně tvarovaným sklem sklářů z Karlova Jaroslava Svobody a Lukáše Vernera a v neposlední řadě s méně tradiční malbou rozžhaveným skelným vláknem Ivana Štěpána. Vystavena je především aktuální tvorba uvedených autorů, některá z děl vznikla dokonce krátce před otevřením výstavy.
Miloš Budík - Fotografie
10. září - 25. října 2020
Není-li nic k vidění a ty to vidíš, je to poezie.
Dokážeš-li, aby to viděli i jiní, je to fotografie.
Miloš Budík se narodil v Brně v roce 1935. Studoval Střední průmyslovou školu chemickou, kde maturoval v roce 1955. Po ukončení studií byl zaměstnán jako fotograf ve Státním archivu v Brně, později jako obrazový redaktor brněnského měsíčníku Věda a život. Od roku 1971 pracoval jako průmyslový a reklamní fotograf. Byl zakládajícím členem fotografické skupiny VOX a je členem volného sdružení výtvarníků KONFESE. V roce 1969 mu byl udělen čestný titul AFIAP, což je prestižní ocenění Mezinárodní federace umělecké fotografie. Tvorba Miloše Budíka, prezentovaná na řadě výstav a soutěží, získala mnohá ocenění doma i v zahraničí, svými fotografiemi doprovodil několik knih o Brně. Společným znakem většiny snímků Miloše Budíka je suverénní zvládnutí prostoru, působivá atmosféra a neuchopitelné kouzlo.
Arnošt Košík /13. 5. 1920 – 6. 1. 1990/
V novém rozšíření naší stálé expozice představujeme muže číslo 3 v sochařské tradici Nového Města na Moravě. Arnošt Košík by letos oslavil 100 let. Sochař si byl vědom linie rodáků, předchůdců, Štursy, Makovského a jejich přijetí v regionu. Snad proto je východiskem pro jeho pozdní tvorbu převážně velmi progresivních forem perfektní zvládnutí realistické figury. Dokládá to jeho portrétní tvorba. Série portrétů vlastní babičky, reliéfní portréty významných osobností Novoměstska, portrét Boženy Němcové, nebo socialisticky realistický Minér. V realistickém díle zúročil své zkušenosti studia Vysoké školy uměleckoprůmyslové u Jana Laudy a Josefa Wagnera a po válce Akademie u prof. Karla Pokorného.
Přelomovým dílem je pravděpodobně plastika Vysočina, kde se expresivním gestem odpoutává od zachycování reality a napříště se přiklání k čistotě geometrického tvaru, je inspirován přírodními silami, pohybem, nebo se zabývá hmotným ztvárněním hudby. Ve své drobné i monumentální plastice se přiklání k nezvyklým materiálům, jako je tombak, leštěný hliník, kombinace svařený kov, kámen, beton. Jako nejvýznamnější bychom měli připomenout monumentální tvorbu v exteriérech Prahy (vrcholná plastika Fuga v Hloubětíně), kde později žil a tvořil, Ústí nad Labem (svařovaná plastika nad portálem Kulturního domu, odstraněna po okupaci 1968) Ostravy a řady realizací na Vysočině a přímo v rodném městě. Monumentální tvorba se stala hlavním těžištěm Košíkovy práce a jeho snu o progresivním sochařském projevu, který směřoval ke kinetickým objektům. Řada návrhů zůstala nerealizována, několik děl, z dnešního hlediska opravdu nadčasových, se zdá být ztraceno. Výstava je doplněna o záběry těchto roztroušených realizací, případně o historické dokumenty již neexistujících děl. Přijďte se podívat, sochař určitě stojí za vaši pozornost. Košík_plakát.jpg
Josef Klimeš - Rovnováha
Od portrétu k monumentu
Nová sochařská expozice ze sbírek Horácké galerie prezentuje klasicizující linii českého sochařství v návaznosti na expozice z děl Jana Štursy a Vincence Makovského. Ve výběru jsou vystavena díla Josefa Mařatky, Karla Pokorného a Františka Hořavy Václava Žaluda.
Jaroslav Svoboda - výběr z díla
Zámecká mansarda se po půl roce opět otevírá návštěvníkům. Expozici škrdlovického skla nahradila díla sklářského výtvarníka Jaroslava Svobody. Jde především o autorské a sympoziální objekty i věci z autorských kolekcí, které tvořil jak před rokem 1989 ve Škrdlovicích, tak ve své soukromé sklárně v Karlově. Retrospektivní výstava volně navazuje na rozsáhlou výstavu Skleněný svět Jaroslava Svobody, která se uskutečnila v roce v květnu roku 2014 v Bratislavě a Horácká galerie se na jejím vzniku podílela.
Těšíme se na vás v Horácké galerii.