Vyhledat v textu

Česky English Deutsch
Drobečková navigace

Horácká galerie > Média > Blog > Blog 08 Věry Staňkové: Večer s filmem Démanty noci (26.8.)

Blog 08 Věry Staňkové: Večer s filmem Démanty noci (26.8.)



Datum konání:
16.8.2021

Arnošt Lustig s dcerou Evou v roce 1958 na holešovickém Výstavišti Praha, tehdy Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.jpg  Na Dobříši na kladině v námořnických šatech.jpg  Arnošt Lustig na fotografii Alana Pajera.jpg

Spisovatel je jako malý bůžek. Nedostane za to moc peněz, ale tvoří z ničeho něco, a to je úžasný pocit. Napíšeme tragédii, že půl světa brečí, a my z toho máme takovou radost, že se jdeme opít do hospody,“ řekl kdysi Arnošt Lustig, muž, který dokázal vyprávět vtipné historky a přitom psát příběhy, ze kterých čtenáře mrazí.

Arnošta Lustiga jsem osobně nikdy nepotkala, ale mám pocit, že ho léta znám díky spisovatelce Daně Emingerové. Výše uvedený citát, osobnost i Lustigovu náturu mi jako první přiblížila právě ona na kurzech tvůrčího psaní, které vede v duchu svého učitele. Navštěvovala Arnoštovy semináře a napsala o nich báječnou knihu „Živel Lustig“, která se stala jednou z mých učebnic tvůrčího psaní. Seznámila mne také s jeho dcerou Evou, která je mimochodem také živel. A já jsem za to ráda, protože kdyby Eva nebyla živel a neměla by ráda dobrodružství, možná by v Ženevě chvilku přemýšlela nad pozváním na Vysočinu. Ale ona ani na okamžik nezaváhala a ve čtvrtek 26. srpna přijede k nám do Horácké galerie. Ve 21 hodin uvede na dvorečku hodinový černobílý snímek nazvaný Démanty noci, který v roce 1964 natočil režisér Jan Němec a jehož celosvětová premiéra proběhla v červenci téhož roku na Locarno FF ve Švýcarsku. Příběh útěku dvou židovských mladíků z transportu smrti je adaptací povídky ze stejnojmenné sbírky Arnošta Lustiga a jak říká stručná anotace filmu, jde o naturalistické zkoumání pocitů ohrožení, zavržení a vykořeněnosti.

Věřím, že Eva Lustigová nás před tímto filmem nechá alespoň na chvilku nahlédnout na Arnošta Lustiga svým jedinečným, osobitým pohledem. Ví o něm možná víc, než to u dcer bývá zvykem, protože s ním mimo jiné natočila televizní dokument a jako režisérka mu položila mnoho osobních otázek. I ona, podobně jako Dana, neřekne tatínkovi jinak než Arnošt. Jeho odkaz se rozhodla šířit do světa prostřednictvím nedávno vzniklé nadace. A k filmu Démanty noci mi poslala několik Arnoštových citátů s tím, že s filmem souzní. Jeden se mi obzvlášť líbí: „Vážím si života, vím, jak je křehký. Bojím se ho promarnit, právě proto.“

A tak doufám, že nepromeškáte ani příležitost potkat se s Evou Lustigovou a poté se podívat na poslední promítání filmu v rámci našich letošních ARTkinových večerů pod širou oblohou (a za špatného počasí samozřejmě pod střechou). A zamyslet se nad poselstvím, které nám předávají Jan Němec filmovým a Arnošt Lustig literárním způsobem. Proč si myslím, že to bude stát za to? „Psaní je senzace,“ tvrdil Arnošt Lustig. „Je to vznešené, dobré a dává to životu smysl. Spisovatel vymýšlí příběhy, ve kterých pátrá po ušlechtilosti a dobru. Když se mu to povede, čtenář je pak ušlechtilejší, lepší.“

P.S.: Život tropí hlouposti, a tak máme na poslední chvíli ohlášenou změnu, která nicméně zůstane v rodině. Film 26.8. přijede na místo Evy Lustigové uvést její bratr, filmař Josef Lustig.