BLOG 12 Věry Staňkové: Jak jsem se zamilovala do wolframu

Někdo má rád zlato, jiný stříbro, a já wolfram. Není to láska celoživotní, utajené krásy wolframu jsem objevila teprve nedávno, ale byla to láska na první pohled!

Jak jen je ten wolfram báječný, když objevíte jeho tajemství! S jakou lehkostí se vlní a točí a jak krásně výtvarné struktury při tom vytváří! A přitom je to velmi těžký a mimořádně obtížně tavitelný kov. Proto nečekejte, že se dočkáte opětované láskyplné reakce - jeho wolframové srdce jen tak hned pro někoho neroztaje. Teplota tání wolframu je totiž nejvyšší ze všech kovů a po uhlíku druhá nejvyšší z prvků.

Zdroj: DELONG INSTRUMENTS

Ta krásná vizuální stránka, když jsem se na wolfram podívala zblízka díky elektronovému mikroskopu, mne dovedla k tomu, abych se o něj začala zajímat trochu víc. Ze školy si toho už moc nepamatuji a v mé hlavě se usadila snad jen informace o tom, že v čisté formě se wolfram používá při výrobě žárovkových vláken. A tak jsem se trochu dovzdělala na wikipedii, z níž vybírám alespoň tři zajímavosti.

Kovový slinovaný wolfram                                                                                            Wolframové vlákno v halogenové žárovce

Za prvé: wolfram objevil švédský chemik německého původu Carl Wilhelm Scheele v roce 1781 (o dva roky později byl wolfram izolován). Nebyl to Carlův jediný objev, známý se stal tento významný vědec také díky objevu kyslíku, dusíku a řady dalších prvků a sloučenin.

Za druhé: wolfram se vyznačuje vysokou hustotou. Těžší jsou pouze některé drahé kovy, jako například zlato, platina, iridium a osmium. Této vlastnosti se využívá mimo jiné při falšování zlatých cihel, kdy do slitku jsou vyvrtány otvory, které jsou zaplněny wolframem a následně zality zlatem. Ale pozor na to! Odhalení falšování je poměrně snadné za použití příslušné techniky.

A do třetice: wolfram je na Zemi poměrně vzácný. Jeho obsah se odhaduje na 1,5–34 mg/kg v zemské kůře. I v mořské vodě se wolfram nachází pouze v koncentraci 0,0001 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom wolframu na 300 miliard atomů vodíku.

A pak se do něj nezamilujte, když je tak krásný a vzácný! Ale možná, že na výstavě GALERIE a VĚDA: Umění neviditelného objevíte svého úplně jiného favorita, díky kterému i vy nahlédnete do moudrých knih či webů. Tak se přijďte podívat na zajímavé snímky pořízené elektronovým mikroskopem, zapůjčené od brněnské společnosti DELONG INSTRUMENTS, do novoměstské nemocnice anebo k nám do Horácké galerie. A až půjdete kolem, nezapomeňte se mrknout také do oken.

Použité zdroje:

Wikipedie/http://images-of-elements.com/tungsten.php 

Wikipedie/https://en.wikipedia.org/wiki/User:Planemad