František Muzika

* 26. 6. 1900 Praha

† 1. 11. 1974 Praha

malíř, ilustrátor, knižní grafik, scénograf

Pražský rodák František Muzika vystudoval Akademii výtvarných umění u profesorů Josefa Loukoty, Vratislava Nechleby, Jakuba Obrovského, Jana Štursy a Karla Krattnera. Po ročním stipendiu v Paříži nastoupil sám jako profesor na UMPRUM a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.

Od roku 1921 byl členem Děvetsilu, o dva roky později se stal také členem SVU Mánes a SČUG Hollar.

V Muzikově raném období volné tvorby se výrazně projevuje nový životní pocit nastupující generace, která zažila 1. světovou válku. Z počátku je ovlivněn dílem Bohumila Kubišty, pak se více přiklání k primitivismu, od kterého přešel k dobovému neoklasicismu. Po studijní cestě do Francie se více obracel k volnějšímu a více malířskému přepisu skutečnosti. Od roku 1926 jsou pak v jeho díle patrné prvky kubismu, které se dále formovaly k imaginativní malbě, surrealismu až dospěly k čistému výtvarnému lyrismu. Možná vlastní zkušenost jevištního výtvarníka zapříčinila, že právě v této etapě Muzikovy tvorby lze dokumentovat úzké propojení volné produkce s činností scénografickou, kdy během dvaceti let vytvořil přes 100 výprav a spolupracoval s režiséry, jako byli Jindřich Honzl, Karel Dostál nebo Jiřím Frejkou. Až do konce 2. světové války ve své tvorbě reagoval na aktuální společenské otřesy. Byl předním světovým znalcem krásného písma, o jehož historii napsal dvojdílnou knihu Krásné písmo ve vývoji latinky (1958). V šedesátých letech se Muzika opět plně soustředí na svoji malířskou tvorbu, i když v posledních letech jeho života mu ztěžovala práci vážná srdeční choroba.

Pozůstalost Františka Muziky je uložena v archivu Národní galerie. Zastoupen ve sbírkách NG v Praze, GHMP, Národního muzea v Praze, MG v Brně, MU v Olomouci, SG ve Zlíně, GVU v Ostravě, SG v Chebu, Západočeská galerie v Pardubicích, Muzea moderního umění v Paříži, Královského muzea krásných umění v Bruselu, Muzea XX. století ve Vídni a jinde. Horácká galerie ve svých sbírkách vlastní jednu perokresbu s názvem  Hlava /1932/ a tři kresby Studie I. /1947/, Studie II. /1944/, Studie III. /1948/.

Samostatné výstavy:

1928, 1930 Aventinská mansarda

1930, 1933 Praha

1931 Brno, Vaňkova galerie

1946 Praha, Hradec Králové

1963 Ústí nad Orlicí

1964 Praha

1965 Milán, Benátky

1966 Praha

1971 Ženeva

1972 Kolín nad Rýnem

1976 Praha

1977 Praha

1979 Roudnice nad Labem

1981 Praha

2000 Praha

Zdroje

Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 – 1997. Ml-Nou. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998. ISBN 80-86171-14-0.

František Muzika: volná tvorba, scénografie. Hluboká nad Vltavou: Alšova jihočeská galerie, 2012.
ISBN 948-80-86952-86-4

František Muzika: kresby, scénická a knižní tvorba / František Šmejkal. 1. vyd., Praha: Odeon, 1984.

František Muzika / [úvodní text Jaromír Pečírka]. V Praze: S.V.U. Mánes; Svoboda, 1947.