Julius Pelikán
* 23. 2. 1887 Nové Veselí
† 17. 2. 1969 Olomouc
sochař, medailér
Narodil se 23. února 1887 v rodině ševce Julia Pelikána staršího a jeho manželky Anny, rozené Sobotkové, v domě čp. 35 v Novém Veselí u Žďáru nad Sázavou. Obecnou školu navštěvoval v Novém Veselí, měšťanku pak ve Žďáře nad Sázavou. V letech 1901 až 1905 studoval na Odborné škole kamenické v Hořicích. V roce 1905 odešel na praxi do Německa, kde pobýval do roku 1908 a vystřídal zde řadu působišť. Poté studoval u profesora Josefa Václava Myslbeka na Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1909 až 1913. Již během studií obdržel Turkovu cenu, která mu umožnila studijní pobyt v Paříži a Itálii.
Po studiích se usadil v Olomouci. Slibný umělcův rozlet byl přerušen vypuknutím první světové války. Byl nucen narukovat, a přidělili ho do zvláštního oddílu pro výzdobu válečných hřbitovů na území dnešního Polska. V tomto oddíle působil také architekt Dušan Jurkovič nebo malíř Adolf Kašpar. Na konci války pracoval s Adolfem Kašparem a dalšími na restaurování fresek v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci. Po skončení války se Julius Pelikán vrací ke své tvorbě.
Za druhé světové války v letech 1942 až 1945 byl i s manželkou a nejstarším synem Vladimírem vězněn v internačních táborech ve Svatobořicích a na Kounicových kolejích v Brně. Po zkušenostech z války se staly velkým tématem plastiky s námětem odboje. Pozornost věnoval také komorním a dětským námětům a medailérské tvorbě a portrétům. Z materiálů používal nejčastěji kámen a bronz. Pracoval realistickou, monumentální formou. Vytvořil řadu pomníků na Moravě. Věnoval se i tvorbě portrétů v mramoru a drobných plastik, plaket a medailí. Zabýval se restaurováním kamenných plastik.
Julius Pelikán byl v letech 1913 až 1959 členem Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně.
Horácká galerie v Novém Městě na Moravě vlastní ve sbírkách třicet tři děl Julia Pelikána, mezi nimi i plastiku Portrét chlapce z roku 1912.
Zastoupení ve sbírkách
Národní galerie, v Praha
Muzeum, Žďár nad Sázavou
Moravská galerie, Brno
Muzeum města Brna, Brno
Muzeum umění, Olomouc
Výstavy (výběr)
Od roku 1913 se účastnil pravidelně všech výstav SVUM Hodonín
1920 Výstava čs. umění v Bratislavě
1922 Umělecká výstava ve Štramberku
1923 Uničov
1925 Výstava výtvarníků krajanů Horácka v Novém Městě na Moravě
1925 Výstava v Hagebundu ve Vídni se SVUM
1926 Břeclav
1927 Souborná výstava O. Lasáka a Julia Pelikána, Olomouc
1936 Výstava moravských výtvarníků, Brno
1937 Souborná výstava, Olomouc
1937 Dům umění (s Romanem Havelkou), Hodonín
1940 V. Zlínský salón
1940 Matka, dítě, rodina ve výtvarném umění, Olomouc
1948 Dům umění, (s Josefem Jamborem), Hodonín
1950 X. Východočeský umělecký salón, Polička
Od roku 1950 na všech výstavách SČVU Krajské středisko Olomouc
1955 Moravský lid a kraj ve výtvarném umění, Brno
1955 III. celostátní přehlídka čs. výtvarného umění v Praze
1957 Souborná výstava Josefa Jambora a Julia Pelikána, Žďár nad Sázavou
1957 Souborná výstava Františka Hoplíčka a Julia Pelikána v Olomouci
Realizace (výběr)
1927 Portréty B. Jaroňka a F. Ondrúšky
1929 Reliéf na nároží obchodního centra, nároží Zámecké a Puchmajerovy ulice, Olomouc
1932 Sochař Franta Úprka, medaile ražená, bronz
1934 Plastiky Průmysl a Hospodářství na průčelí banky v Olomouci
1934 Pomník Jana Husa v Hranicích
1934 Pomník Jana Amose Komenského ve Fulneku
1934 Pomník Františka Palackého v Holici u Olomouce
1934 Pomník F. Ondrúšky v Bystřici pod Hostýnem
1940 Náhrobek pro kardinála Lva Skrbenského v chrámu sv. Václava v Olomouci
1945 Náhrobek V. Karpálové na Ústředním hřbitově v Brně
1954 Busta A. Kašpara pro pamětní desku v Lošticích
1960 Děvče z Vysočiny na náměstí ve Žďáru
Zdroje
Malá, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-2003. XI., Pau-Pop. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2003. 371 s. ISBN 80-86171-16-7.
http://zdar.wz.cz/cz/rodaci-cz.html
Lakosil, Jaromír, 1923-1989. Sochař Julius Pelikán. Jaromír Lakosil; foto Miloslav Stibor. 1. vyd. Brno: Krajské nakladatelství, 1962. 21, [2] s.