Karel Němec
grafik, malíř
Narodil se v Novém Městě na Moravě jako syn hospodáře Františka Němce, který provozoval sedlářské řemeslo. Základní vzdělání absolvoval ve svém rodišti a v Jihlavě, čtyři roky pracoval jako sedlářský učeň. Z této doby se datuje přátelství s o rok mladším rodákem sochařem Janem Štursou, malířem Oldřichem Blažíčkem a s Petrem a Jaroslavem Křičkovými.
Roku 1903, přes odpor otce, odjel do Prahy a začal studovat na soukromé malířské škole Aloise Kalvody v Praze. Roku 1907 byl přijat do SVU Mánes, v roce 1910 na Akademii výtvarných umění k profesoru Hanuši Schwaigerovi, avšak téhož roku se vrací do Nového Města, protože jeho otec umírá. Z existenčních důvodů se musel ujmout práce v hospodářství, ale byl pevně rozhodnut věnovat se i nadále výtvarné tvorbě. Pomáhal při rozvoji Horáckého muzea, později se stal jeho kustodem a dlouholetým členem muzejní rady. Své práce posílal na výstavy Mánesa a později i na výstavy Jednoty umělců výtvarných do Prahy.
Roku 1914 byl povolán do armády a krátce po nasazení na ruskou frontu byl raněn a zajat. Až do roku 1917 byl v zajateckém táboře v Nižním Novgorodu a v Charkovské gubernii na Ukrajině. V Sovětském svazu zůstal ještě rok po propuštění ze zajetí a pracoval pro ukrajinské nakladatelství Ruch.
V roce 1918 se vrací do Nového Města na Moravě, kromě práce v hospodářství se dále věnoval výtvarné tvorbě. Roku 1920 se stal členem SVUM v Hodoníně, s nímž po mnoho let vystavoval.
Výtvarný záběr Karla Němce byl nesmírně široký. Vedle těžké práce v hospodářství se věnoval nejprve olejomalbám, později přešel k perokresbám, grafice, dřevorytům, linorytům. Zabýval se také tvorbou exlibris, knižními ilustracemi, sgrafity. Po návratu z ruského zajetí se nejvíce zabývá grafikou, v tomto oboru si vytvořil osobitý styl inspirovaný středověkým dřevorytem. Významná je také jeho knižní grafika – exlibris, cykly dřevorytů, bibliofilie. Němec se věnoval také sgrafitové výzdobě. Pracoval na ní převážně v letních měsících, po zbytek roku se věnoval grafice a malbě. Se sgrafity se můžeme setkat na fasádách domů v Novém Městě na Moravě, mezi nejvýznamnější a nejrozsáhlejší patří kostel sv. Kunhuty, Horácké muzeum, hotel Panský dům, hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Němcova sgrafita můžeme najít i na jiných místech Vysočiny, v okolí Nového Města, známá je především Maršovská rychta, hotel a škola na Rokytně, vnitřek kostela na Fryšavě, věž kostela v Bobrové, lékárna v Havlíčkově Brodě, dále pracoval na domech v Brně a ve Znojmě.
Horácká galerie vlastní ve svých sbírkách několik grafických cyklů i mnoho dalších grafických listů a ex libris. Z jeho maleb jde například o pohled na Nové Město na Moravě /1930/, Zimní motiv s chalupami /1926/, Zimní cesta /1921/ a další.
Samostatné výstavy
1936 Polička (s V. Jíchou)
1942 Hodonín (s A. Hrabalem)
1957 Bystřice nad Pernštejnem ( s J. Kubíčkem)
1959 Souborná výstava k 80. narozeninám, Nové Město na Moravě
1997-1998 Nová výstavní síň, Chrudim
Knižní ilustrace (výběr)
1919 Petr Křička: Bílý štít
1924 G. Keller: Sedm legend
1925 Aucassin a Nicoletta
1927 G. Flaubert: Legenda o sv. Juliánovi pohostinném
1927 O. Gürth: Legenda o sv. Kiliánu knihomolovi
1927 Wieland: Kámen mudrců
Zdroje
Šebek, Jiří. Karel Němec: 1879-1960. Jihlava: Oblastní galerie Vysočiny, 1966. 169 s.
Marková, Lucie. Nové Město na Moravě. Vyd. 1. Havlíčkův Brod: Elmar, 2009. 181 s. Za humny. ISBN 978-80-904192-1-6.
http://www.nmnm.eu/karel-nemec.html
Rudolfová, Věra. Kraj návratů a setkání: medailonky osobností kulturního života Vysočiny. Vyd. 1. [Tišnov]: Sursum, 2006. 160 s. ISBN 80-7323-135-2.