Blog 10 Věry Staňkové: 10 důvodů, proč se vydat na hornorakouskou zemskou výstavu

Z Nového Města do Steyru, který leží nedaleko Lince, je to nejkratší cestou asi 320 km. Mám teď čerstvě tuhle trasu vyzkoušenou, neboť jsem se díky projektu INTERREG vypravila na zdejší zemskou výstavu spolu s dalšími pracovníky muzeí, galerií a informačních center z různých koutů Vysočiny. Chci se s vámi podělit o čerstvé zážitky a třeba vás k podobné cestě inspirovat. Času už mnoho nezbývá - hornorakouská zemská výstava trvá jen do 7. listopadu.

Proč stojí za to vydat se za poznáním Steyru? A co všechno je zde k vidění?

1. Malebné historické město. Letošní zemská výstava se koná na třech různých místech v krásných kulisách historického města, které bylo založeno už Římany. Přestože jeho podobu významně změnil požár v roce 1842 a také postupná industrializace, samotné centrum je památkovou rezervací s mnoha historickými domy od gotiky až po stavby z 19. století. Dominantou města s 40 000 obyvateli a také nejvýznamnější památkou je městský farní kostel sv. Jiljí a sv. Kolomana – trojlodní gotická bazilika s osmibokou věží.

2. Řeky Enns (česky Enže) a Steyr. Dodávají městu nezaměnitelnou atmosféru. Procházka podél jejich břehů určitě stojí za to, stejně jako pohled na zámek Lamberk na soutoku obou řek. Mimochodem, tento soutok připomínající svým tvarem písmeno Y inspiroval také grafické studio k vytvoření vizuální podoby letošní zemské výstavy s tématem Práce – Blahobyt – Moc. Portréty tří vybraných osob z různých společenských vrstev (dělník, úspěšný průmyslník, žena ze šlechtické rodiny) jsou odděleny vizuálně „trhlinou“ ve tvaru Y, která symbolizuje rozdílnost životů „za řekou“.

3. Zemská výstava: tři místa, tři různé pohledy. Hornorakouská výstava reflektuje vývoj společnosti od středověku po současnost – její vzestupy a pády, obyčejný život i velký luxus, období rozvoje průmyslu a inovací… Na třech místech – v Muzeu práce, v Innerberger Stadel a na zámku Lamberk přibližuje dojemné příběhy dělníků, občanů a aristokratů, kteří formovali a dodnes formují město a mentalitu lidí. Organizátoři začali plánovat výstavu už v březnu 2019 a snažili se, aby její návštěva byla současně poučná i zábavná, takže ji vybavili jak historickými exponáty, tak četnými obrazovkami s videi a animacemi. Ožívá tak například muž z plakátu, podnikatel Josef Werndl, který v expozici práská knírem; ale vyfotit se a stát se součástí expozice může úplně každý návštěvník.

4. Žena z obrazu s českými kořeny. Jednou z tváří letošní výstavy je kněžna Kateřina z Lamberka. Původním jménem Kateřina Hrádková se narodila v roce 1824 v obci Čejkovy v okrese Klatovy a svou krásou okouzlila (k nelibosti šlechtické rodiny) svého budoucího muže, knížete Gustava Joachima z Lamberka. Zda by okouzlila i vás můžete zjistit z portrétu Kateřiny, který byl zapůjčen na zemskou výstavu z obce Žihobce u Sušice, někdejšího sídla rodu Lamberků.

5. Zámek Lamberk. Kdysi tvrz, později hrad a poté rozsáhlý zámek získal svoje jméno po rodu Lamberků, kteří ho vlastnili od roku 1666. V 18. století byl objekt po městském požáru přeměněn v reprezentativní barokní palác. V současnosti zde můžeme vidět šlechtickou knihovnu a v rámci výstavy se třeba seznámit s tím, na jakém principu funguje Camera obscura.

6. Průkopnice skoků na lyžích. Pokud si myslíte, že skoky na lyžích jsou výlučně mužským sportem, právě na zemské výstavě zjistíte, že jste na omylu. Prostřednictvím portrétu z roku 1925 i díky dřevěným skokanským lyžím se můžete seznámit s Paulou Schlick, rozenou hraběnkou z Lamberka. Na svět přišla v roce 1887 na zámku Lebenberg u Kitzbühelu jako dcera knížete Huga a komtesy Giulietty Brunetti. Je zajímavostí, že její skokanskou siluetu si organizátoři výstavy vybrali pro vytvoření novodobého znaku, podobně jako automobil, neboť právě automobily se po léta ve Steyru vyrábějí. Paule se stal bohužel automobil osudným, kdy při jízdě se svým manželem došlo k autonehodě a Paula při ní zemřela.

7. Muzeum práce. Nabízí velice zajímavou podívanou, reflektující osudy dělníků, ve velké míře spojené s výrobou automobilů ve Steyru. Proto staré nablýskané vozy, ale i BMW budoucnosti patří ke zdejším atraktivním exponátům. Návštěvník si zde udělá představu o tom, jak různé technické vynálezy ovlivnily průmyslovou výrobu i život dělníků v proměnách času, jak místní rodiny v minulosti trávily volný čas, jak lidé bydleli atd.

8. Franz Schubert a další osobnosti. Zemská výstava představuje několik významných osobností z různých oborů, které ve Steyru nebo jeho okolí žily a pracovaly. Patří mezi ně i dva známí hudební skladatelé – Franz Schubert a Josef Anton Bruckner. Oba se zapsali do hudebních dějin, na výstavě jsou představeni hlavně v kontextu doby, ve které zde působili.

9. Kosa. Ano, opravdu tím myslím tradiční zemědělský nástroj. Ale ona není kosa jako kosa! Ty, které se vyráběly ve Steyru, patřily k vyhlášeným nejen v Rakousku, ale také v mnoha dalších zemích, do kterých se vyvážely. Na výstavě jejich výrobu připomíná stará kovárna. Město se také dodnes vyznačuje nádhernými vývěsními štíty, které jsou dokladem mistrovské řemeslné práce.

10. Vídeňský nebo štýrský řízek? Tato otázka se vznáší ve vzduchu a místní tvrdí, že úplně první recept na ten pravý řízek pochází ze Steyru a byl zapsán do knihy, která je aktuálně vystavena na zemské výstavě. Podle staré receptury se prý řízek poléval polévkou. Ať už je pravda jakákoliv, vídeňský řízek v dnešní podobě najdete na většině jídelníčků místních restaurací a chutná báječně, i když v Rakousku se často podává s rýží.

P.S.

Návštěva Steyru proběhla v rámci projektu INTERREG ATCZ219 „Digitalizace v cestovním ruchu“, jehož partnery jsou JKU - Univerzita Johannese Keplera v Linci, Verbund OŐ Museen, Vysoká škola polytechnická Jihlava a Vysočina Tourism. Děkujeme všem za perfektní organizaci, za možnost zúčastnit se a těšíme se na návštěvu rakouských partnerů v dubnu příštího roku na Vysočině.